č. 1691/2008 Sb. NSS, Daň z příjmů fyzických osob: osvobození od daně

Bytové družstvo Talichova 2038 uzavřelo se žalobkyní jako členkou tohoto družstva podle ustanovení § 685 a násl. občanského zákoníku nájemní smlouvu, na jejímž základě se stala nájemkyní bytu. Podle článku III. této smlouvy byla žalobkyně jako nájemkyně a osoby s ní bydlící oprávněna užívat byt, společné prostory domu a služby, jejichž poskytování bylo s nájmem bytu spojeno. V bytě se žalobkyní bydlel její syn Petr K. jako osoba spolubydlící.

Žalobkyně dne 21. 2. 2002 uzavřela smlouvu o převodu členských práv a povinností s manžely M. a za tento úplatný převod obdržela částku 2 850 000 Kč. Z toho 2 173 273 Kč použila na uspokojení své bytové potřeby (zakoupení rodinného domu), zbývající část na uspokojení bytové potřeby svého syna.

Podáním ze dne 17. 3. 2003 žalobkyně oznámila tento příjem správci daně a současně mu s odkazem na § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů sdělila, že „celá částka byla investována na pořízení nového bydlení“.

Ve vytýkacím řízení žalobkyně na výzvy správce daně (ze dne 29. 9. 2004, 19. 11. 2004 a 9. 12. 2004) předložila doklady k prokázání nároku na osvobození příjmů z úplatného převodu členských práv a povinností v družstvu dle § 4 zákona o daních z příjmů na úhrnnou částku 3 124 794 Kč, z níž správce daně považoval za prokázané proinvestování odstupného na bytové potřeby pouze částku ve výši 2 173 273 Kč. Dar ve výši 790 000 Kč, který žalobkyně poskytla synovi s podmínkou, že syn darované finanční prostředky použije na pořízení členského podílu v družstvu vlastníků, Finanční úřad v Berouně neuznal, neboť tyto prostředky byly použity jako dar. Správce daně platebním výměrem ze dne 4.1. 2005 zvýšil základ daně žalobkyně o částku 676 727 Kč, tj. o rozdíl mezi příjmem ve výši 2 850 000 Kč a prokázaným vynaložením částky ve výši 2 173 273 Kč na uspokojení bytové potřeby žalobkyně.

Proti platebnímu výměru se žalobkyně odvolala k Finančnímu ředitelství v Praze. Podle ní z § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů nelze na základě jazykové interpretace dovodit, že uživatel bytu, popřípadě poplatník, musí použít získané prostředky pouze na uspokojení svých vlastních bytových potřeb, a nikoliv pro uspokojení bytových potřeb ostatních osob, které s ním žijí ve společné domácnosti. Interpretace, podle které je příjem osvobozen od daně pouze v případě, že daňový subjekt použije získané prostředky na uspokojení výhradně své potřeby, je dle názoru žalobkyně restriktivní a v rozporu s dikcí předmětného ustanovení.…