č. 3097/2014 Sb. NSS, Rozhlasové a televizní vysílání: lhůta pro podání žádosti o prodloužení doby platnosti licence k rozhlasovému vysílání
č. 3097/2014 Sb. NSS
Rozhlasové a televizní vysílání: lhůta pro podání žádosti o prodloužení doby platnosti licence k rozhlasovému vysílání
k § 12 odst. 10 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Lhůta pro podání žádosti o prodloužení doby platnosti licence k rozhlasovému vysílání stanovená v § 12 odst. 10 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je lhůtou prekluzivní.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2014, čj. 1 As 31/2014-27)
Prejudikatura: č. 133/2004 Sb. NSS, č. 1109/2007 Sb. NSS, č. 1282/2007 Sb. NSS ač. 2305/2011 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným Radiospol proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení doby platnosti licence k rozhlasovému vysílání, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně provozuje rozhlasové vysílání programu Rádio Čas Dyje na základě licence udělené žalovanou, která byla platná do 3. 4. 2014. Před uplynutím platnosti licence žalovaná obdržela dne 12. 6. 2013 žádost o prodloužení její platnosti.
Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 9. 7. 2013 žádost žalované odmítla z důvodu, že nebyla podána v zákonné lhůtě. Dle § 12 odst. 10 písm. c) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání může provozovatel vysílání s licencí požádat o její prodloužení. Pro podání této žádosti však citovaný zákon stanoví lhůtu - konkrétně žádost musí být podána v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence. Stávající licence žalobkyně byla platná do 3. 4. 2013, lhůta pro podání žádosti o její prodloužení tak dle žalované marně uplynula dne 3. 10. 2011. Lhůta stanovená v § 12 odst. 10 písm. c) uvedeného zákona je dle názoru žalované lhůtou zákonnou, a žalovaná tak není oprávněna ji na základě svého rozhodnutí prodloužit. Ze žádosti nadto nebylo patrné, že by žalobkyně požádala o přiměřené prodloužení lhůty ve smyslu § 39 odst. 1 správního řádu. Jako důvod pro nevčasné podání žádosti poukázala toliko na nelehkou situaci na rozhlasovém trhu. V posledních letech se soustředila hlavně na to, aby rádio fungovalo co nejlépe a přinášelo posluchačům kvalitní program, na který jsou zvyklí, a dávalo zaměstnancům práci.
Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu u Městského soudu v Praze. Argumentovala, že smyslem § 12 odst. 10 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání je určitým způsobem standardizovat a zpřehlednit systém prodlužování již udělených licencí i ve vztahu k potenciálním novým žadatelům v případě, že stávající provozovatel o prodloužení licence již nezažádá. Z ustanovení však nevyplývá, že by jeho nedodržením byla stanovena jakákoliv sankce, jako je odmítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence. S ohledem na povahu dopadu takového rozhodnutí a jeho následků je nutné požadovat, aby žalovaná byla pro takové rozhodnutí jednoznačně zmocněna zákonným ustanovením, přičemž zákon žalované žádné zmocnění, aby v případě nedodržení lhůty pro podání žádosti o prodloužení bylo toto spojeno se sankcí odmítnutí žádosti, nedává. Napadané…
