č. 130/2004 Sb. NSS, Vady správního řízení
č. 130/2004 Sb. NSS
Vady správního řízení
Správní trestání: přestupek podle zákona o ochraně přírody a krajiny
k § 76 odst. 1 soudního řádu správního
k § 86 a § 87 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v textu též „zákon o ochraně přírody a krajiny“)
Uložil-li správní orgán I. stupně v rozhodnutí vedle pokuty za přestupek podle § 87 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, i nápravné opatření podle § 86 odst. 1 tohoto zákona a správní orgán II. stupně zrušil toliko výrok o pokutě, zatímco výrok o nápravném opatření potvrdil, nebyly tím samy o sobě odstraněny existující vady řízení před správním orgánem I. stupně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2003, čj. 7 A 108/2002-32)
Věc: Alena H. v čh. proti Ministerstvu životního prostředí o pokutu za přestupek a o nápravné opatření.
Rozhodnutím Správy Chráněné krajinné oblasti Železné hory (v dalším jen „Správa“) ze dne 19.12.2001 byla žalobkyni uložena pokuta 3000 Kč za přestupek podle § 87 odst. 2 písm. h) zák. ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a současně podle § 86 odst. 1 téhož předpisu jí byla uložena povinnost odstranit následky neoprávněného zásahu do krajiny (totiž dřevěnou mobilní buňku).
O odvolání, které žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala, rozhodl žalovaný dne 14. 6. 2002 žalobou napadeným rozhodnutím tak, že odvolání částečně vyhověl a napadené rozhodnutí změnil tak, že zrušil první část výroku o uložení pokuty za přestupek (pro zánik odpovědnosti za přestupek) a přestupkové řízení ve smyslu § 76 zákona o přestupcích zastavil. Druhou část výroku napadeného rozhodnutí o uložení povinnosti odstranit následky neoprávněného zásahu odvolací orgán potvrdil.
Včasnou žalobou se žalobkyně u Vrchního soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí vydaných v obou stupních.
Nejvyšší správní soud, který věc k 1.1. 2003 převzal, zrušil rozhodnutí žalovaného pro vady řízení.
Z odůvodnění:
Žalobkyně uvedla, že považuje obě výše citovaná rozhodnutí správních orgánů za nezákonná a věcně nesprávná. Namítla, že napadená rozhodnutí vycházejí z předpokladu, že žalobkyně umístěním nadzemního objektu - mobilní buňky -provedla neoprávněný zásah do přírody ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy nedovoleně změnila část přírody a krajiny chráněné dle citovaného zákona. Dle názoru žalobkyně je tento závěr správních orgánů obou stupňů v rozporu nejen s ustanovením § 86 odst. 1, ale i s § 26 odst. 1 písm. c), § 1 a § 2 odst. 2 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále namítla procesní pochybení, kterých se měly ve správním řízení dopustit správní orgány obou stupňů a kterými byla žalobkyně vážně zkrácena na svých právech. Uvedla, že správní řízení nebylo řádně zahájeno, žalobkyně se v tížení před správním orgánem I. stupně neměla možnost vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, rozhodnutí Správy jí nebylo řádně doručeno .Ani v řízení před odvolacím orgánem nebyla seznámena s podklady pro rozhodnutí.
Žalovaný - pokud se týká namítaných procesních pochybení - uvedl, že procesní vady řízení, jichž se dopustil správní orgán I. stupně, odstranil v řízení odvolacím, když napadené rozhodnutí…
