7.2.7.3
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v praxi SVJ
Ing. Zdeněk Morávek
V praxi společenství vlastníků jednotek často dochází k situacím, že je třeba provést konkrétní práce menšího rozsahu, které je nejvhodnější realizovat prostřednictvím některého ze členů SVJ. Jako optimálním právním řešením se v takovém případě jeví uzavřít s tímto členem některou z dohod konaných mimo pracovní poměr.
Dohody konané mimo pracovní poměr patří společně s pracovním poměrem mezi základní pracovněprávní vztahy.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou upraveny v § 74 až 77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Co se týká dohody o provedení práce, rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce, to znamená, že hodiny z jednotlivých dohod se sčítají a zahrnují se do zmíněného rozsahu 300 hodin. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
SVJ uzavře s jedním ze členů dohodu o provedení práce na výmalbu společných prostor, dohoda je uzavřena na 150 hodin. Dále SVJ uzavře se stejným členem v témže kalendářním roce další dohodu o provedení práce na opravu hlavního schodiště a vstupního vestibulu, a to na 140 hodin. Protože obě dohody se sčítají, tak další dohoda o provedení práce by s tímto členem SVJ mohla být uzavřena už pouze na 10 hodin, pokud by zasahovala do stejného kalendářního roku.
Důležité je zdůraznit, že dohodu o provedení práce lze sjednat jak pro výkon individuálně určeného úkolu (posekání travního porostu na konkrétním pozemku, úklid konkrétně určených prostor, uvedená výmalba či konkrétní údržbářské práce), tak i na činnost opakující se (sekání travního porostu na pozemcích SVJ, pravidelný úklid bytovém domě, údržbářské práce v bytovém domě). Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
Co se týká dohody o pracovní činnosti, tuto dohodu může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin, není ale možné na jejím základě vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Tím je stanoven horní limit časového rozsahu vykonávané práce i v případě dohody o pracovní činnosti. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů, z čehož vyplývá, že není nutné, aby tento rozsah byl dodržen v každém jednotlivém týdnu trvání této dohody.
Důležité jsou také náležitosti neboli povinný obsah dohody, v dohodě o pracovní činnosti musejí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. I dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
Určitě je vhodné také něco doplnit ke zrušení těchto smluv. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Nyní již blíže k samotnému zdanění, přičemž se nejdříve budeme věnovat dohodě o provedení práce. Z pohledu zdanění odměn z dohod o provedení práce je rozhodující skutečnost, zda poplatník, tedy zaměstnanec, učinil nebo neučinil prohlášení k dani v souladu s § 38k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Jak totiž vyplývá z úpravy § 6 odst. 4 ZDP, příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP.
Jestliže tedy má poplatník, tedy zaměstnanec, příjem z odměny z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč měsíčně u téhož zaměstnavatele a současně neučinil u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani, jsou splněny podmínky pro zdanění tohoto příjmu srážkovou, nikoliv zálohovou daní.
SVJ uzavřelo s jedním z vlastníků dohodu o provedení práce na posekání trávy na pozemku ve správě SVJ a další dohodu o provedení práce se stejným vlastníkem na opravu a natření zábradlí před hlavním vchodem do bytového domu. Na základě první dohody byla vlastníku v měsíci dubnu 2022 vyplacena odměna ve výši 4 000 Kč a na základě druhé odměna ve výši 7 000 Kč ve stejném měsíci.
I přesto, že z každé dohody nepřesáhl příjem výši 10 000 Kč, rozhodující je úhrnná výše za kalendářní měsíc. Zdanění srážkovou daní tak nelze v tomto případě uplatnit, protože úhrnná výše příjmů od téhož plátce činí za měsíc duben 2022 částku 11 000 Kč.
Další podmínkou je skutečnost, že poplatník neučinil u SVJ prohlášení k dani v souladu s § 38k ZDP, tzn., že si nezvolí tohoto zaměstnavatele pro uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění, příp. nezdanitelných částek. Je ale vhodné doplnit, že v případě dohod je nepodepsání prohlášení k dani obvykle běžný postup, protože zaměstnanec spíše učiní prohlášení k dani u toho plátce, u kterého má "hlavní zaměstnání", což je zpravidla pracovní smlouva. Nicméně pokud by zaměstnanec prohlášení k dani učinil, potom zdanění…
