3.4.10.3
Elektronická podání orgánům veřejné moci a doručování prostřednictvím datových schránek
Mgr. Adriana Kvítková
S tématem zřízení povinných datových schránek pro SVJ, jež přinesl letošní rok a jemuž jsme se v minulosti již článkem věnovali, souvisí i téma elektronických podání orgánům veřejné moci (typicky v prostředí SVJ se jedná o rejstříkový soud). Doručování prostřednictvím datové schránky SVJ bychom se proto chtěli v následujícím článku věnovat podrobně.
Jak známo, každému společenství vlastníku jednotek byla od 1. ledna 2023 ministerstvem vnitra zřízena datová schránka. Ta s sebou přináší, kromě všeobecné obavy z náhradního doručení i nejednu výhodu, zejména možnost elektronicky komunikovat s orgány veřejné moci.
Právní úpravu datových schránek a doručování je nutno hledat v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o elektronických úkonech"), nyní se na ní podíváme blíže.
Na úvod je třeba ozřejmit, že podle ust. § 19 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech Informační systém datových schránek (dále jen "ISDS") je veřejnou datovou sítí přepravující "datové zprávy" (možná lépe řečeno obálky, někteří autoři hovoří i o kontejnerech). Termín datová zpráva je totiž v našem právním prostředí (matoucím způsobem) používán jak v širším smyslu (jako obálka/kontejner), do kterého se dokumenty vkládají jako příloha (např. v ISDS, nebo v případě zprávy elektronické pošty – e-mailu), tak současně i v užším smyslu – jako jedna vložená příloha (jako dokument – datový soubor určitého formátu, např. .doc či .pdf). Přičemž všechna podání v elektronické podobě mají stanovenou maximální přípustnou velikost, danou (nepřímo) velikostí datové zprávy, kterou přenáší ISDS, tj. 20 MB. K této problematice se jasně vyjádřil Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2583/21 ze dne 29. září 2022, kde uvedl: "Datovou zprávu lze připodobnit k obálce, do které se ‚přílohou‚ vkládá podání (nelze odeslat datovou zprávu bez přílohy). Aby mohlo být podání vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky hodnoceno jako podepsané, vyžaduje zákon buď totožnost osoby podatele (ve smyslu toho, kdo je v obsahu dokumentu uveden jako osoba, která podání činí) a držitele datové schránky (pak se uplatní fikce podpisu ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.), nebo připojení uznávaného elektronického podpisu k dokumentu podání." Z právě uvedeného vyplývá, že procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky za podmínek uvedených v § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech osobou tam označenou, má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka. Je-li osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka, právnická osoba, má takový procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu učiní písemně a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu podle příslušného procesního předpisu.
Jedná se tedy o tzv. fikci podpisu podání (úkonu) osoby, pro kterou byla zřízena datová schránka. Elektronické podání učiněné prostřednictvím datové schránky SVJ má proto stejné právní účinky jako elektronické podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem této osoby. Jinými slovy, díky datové schránce odpadá nutnost připojení uznávaného elektronického podpisu, který by jinak byl v případě elektronického podání požadován. Ústavní soud v této souvislosti dovodil: "Je-li obsahem zprávy odeslané z datové…
