4.6.3
Legislativní změny v oblasti spotřeby, rozúčtování a vyúčtování nákladů na centrálně připravované teplo a teplou vodu
Mgr. Adriana Kvítková
V posledních několika měsících došlo k dvěma legislativním počinům v oblasti spotřeby, rozúčtování a vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu, a to z důvodu zapracování změn, které přinášejí předpisy Evropské unie, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.
Dne 22. 10. 2021 byl ministerstvem pro místní rozvoj předložen vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, s navrhovanou účinností od 1. 1. 2023.
Dne 2. 11. 2021 nabyla účinnosti vyhláška č. 376/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen "novela vyhlášky"), vyjma dvou bodů blíže popsaných níže, které nabývají účinnosti až 1. 1. 2023.
K tématu více v textech uvedených níže.
NahoruNOVELA VYHLÁŠKY O ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA VYTÁPĚNÍ A SPOLEČNOU PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY PRO DŮM
V této první části příspěvku se budeme věnovat již účinné novele vyhlášky č. 269/2015 Sb., v druhé části přineseme možné novinky vyplývající z novely zákona č. 67/2013 Sb. A na závěr ještě přineseme související důležitou novinku vyplývající z novely zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Projdeme si nyní společně jednotlivé změny postupně tak, jak se v novelizované vyhlášce objevují.
V ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen "vyhláška o rozúčtování nákladů"), se doplňují poslední dvě věty týkající se procentuálního rozdělení výše základní a spotřební složky nákladů o výslovné upřesnění, že rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pro dané zúčtovací období pouze jednou, a dále se stanoví, že u všech příjemců služeb je vždy v základní složce rozúčtována na 1 m2 započitatelné podlahové plochy stejná částka.
Nově se upravují v ust. § 3 odst. 2 vyhlášky o rozúčtování nákladů, pravidla pro úpravu výpočtové metody za situace, kdy dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění jednotlivých příjemců služeb, a to následovně:
"(2) Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období (dále jen ‚limitní hodnota‚). Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody takto:
a) hodnota spotřební složky se u příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy překročily limitní hodnotu, upraví tak, aby se náklady příjemce služeb na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy rovnaly limitní hodnotě, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena spodní hranice alespoň 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena horní hranice nejvýše 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku,
b) hodnota spotřební složky upravená podle písmene a) se odečte od spotřební složky nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb úměrně výši náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou, a
c) pokud po rozdělení zůstatku podle písmene b) překračuje u některého z ostatních příjemců služeb hodnota nákladů na vytápění připadajících na 1 m2 limitní hodnotu, upraví poskytovatel služeb výpočtovou metodu obdobně podle písmen a) a b), a to i opakovaně, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období."
V ust. § 3 odst. 5 vyhlášky o rozúčtování nákladů se doplňuje a upřesňuje původní znění, pro přehlednost uvádíme tučně nově doplněné/upřesněné:
"5) Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce."
Obdobně je upraveno i ust. § 4 odst. 4 vyhlášky o rozúčtování nákladů:
"(4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce."
V ust. § 5 odst. 1 vyhlášky o rozúčtování nákladů již není pro případ, kdy v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí není možné odděleně určit náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, odkazováno na vyhlášku, ale je určeno nové pravidlo pro stanovení nákladů podle množství spotřebovaného tepla pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce zjištěného podle množství paliva na její přípravu, zejména podle spotřeby mimo otopné období, případně, není-li to možné, použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na přípravu teplé vody ve výši 40 % a na vytápění ve výši 60 %.
V právní úpravě změny příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období bez znalosti odečtu se doplňuje (upřesňuje) pravidlo pro rozdělení základní složky nákladů na vytápění podle ust. § 5 odst. 5 písm. b) vyhlášky o rozúčtování nákladů tak, že se odkazuje stejně jako v případě spotřební složky, nejsou-li údaje známy, na přílohu č. 3 k vyhlášce. Obdobně je na přílohu č. 3 k vyhlášce odkazováno i v případě změny příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období s odečtem, kdy při rozdělení základní složky nákladů na vytápění není znám poměr počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před termínem změny příjemce služeb a po něm [ust. § 5 odst. 6 písm. a) vyhlášky o rozúčtování nákladů].
Konečně se povinnost poskytovatele služeb podle ust. § 6 vyhlášky o rozúčtování nákladů uvádět ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb náležitosti stanovené zákonem o službách a vyhláškou o rozúčtování nákladů dále rozšiřuje o nové ust. § 6 písm. h) až p) vyhlášky o rozúčtování nákladů:
"h) informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok, za který jsou dostupné, pokud byla poskytovateli služeb dodána tepelná energie ze soustav dálkového vytápění a pokud tyto informace uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
i) informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií, pokud dodavatel tepelné energie uvedl tyto informace ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
j) popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb ze soustav dálkového vytápění a které se přímo vztahují k množství dodané tepelné energie, pokud tento popis uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
k) v grafické podobě vyhotovené srovnání náměru na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb za aktuální zúčtovací období a za stejné období předchozího roku upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,
l) kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku, v němž se nachází zúčtovací jednotka, a není-li takového energetického konzultačního a informačního střediska, kontaktní údaje pro veřejnost jiného energetického konzultačního a informačního střediska,
m) další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č. 5 k této vyhlášce,
n) odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č. 5 k této vyhlášce,
o) informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č. 5 k této vyhlášce,
p) srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě elektronického vyúčtování postačí toto srovnání nahradit odkazem na internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno."
Přičemž text písm. k) se od 1. 1. 2023 mění tak, že:
"k) v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,"
s čímž souvisí i nově vložená příloha č. 4, která má rovněž dvě podoby – do 31. 12. 2022 platí v tomto znění:
"Příloha č. 4 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.
Postup pro zohlednění klimatických podmínek při srovnání náměru na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění
Ve srovnání podle § 6 písm. k) se náměr na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů za aktuální zúčtovací období porovná s náměrem na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění za stejné období předchozího roku, který je upraven podle vzorce
N upr − (D akt / D před) . N před,
kde je
N upr – náměr na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění za stejné období předchozího roku upravený s ohledem na klimatické podmínky,
D akt – počet denostupňů v otopném období za aktuální zúčtovací období,
D před – počet denostupňů v otopném období za stejné období předchozího roku,
N před – náměr na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění za stejné období předchozího roku.
Počet denostupňů zjistí poskytovatel služeb podle údajů z hydrometeorologických stanic v dané lokalitě nebo postupem podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům,"
a od 1. 1. 2023 platí v následujícím znění:
"Příloha č. 4 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.
Postup pro zohlednění klimatických podmínek při srovnání zjištěné spotřeby tepla
Ve srovnání podle § 6 písm. k) se zjištěná spotřeba tepla za aktuální zúčtovací období porovná se zjištěnou spotřebou tepla za stejné období předchozího roku, která je upravena podle vzorce
S upr (D akt / D před) . S před,
kde je
S upr – zjištěná spotřeba tepla za stejné období předchozího roku upravená s ohledem na klimatické podmínky,
D akt – počet denostupňů v otopném období za aktuální zúčtovací období,
D před – počet denostupňů v otopném období za stejné období předchozího roku,
S před – zjištěná spotřeba tepla za stejné období předchozího roku.
Počet denostupňů zjistí poskytovatel služeb podle údajů z hydrometeorologických stanic v dané lokalitě nebo postupem podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům."
Co se týče nových náležitostí povinně uváděných ve vyúčtování pod písm. m), n) a o) viz výše (informace o energetických konzultačních a informačních střediscích, odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti a informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů), je vyhláškou o rozúčtování nákladů odkazováno na minimální rozsah podle přílohy č. 5 vyhlášky, přičemž ta uvádí:
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.
Další informace obsažené v rozúčtování
A. Text další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích:
"Další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích
Energetická konzultační a informační střediska (EKIS) poskytují veřejnosti bezplatné energetické poradenství. Jejich seznam a kontaktní údaje jsou dostupné na internetové adrese:
https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS."
B. Text odkazů na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti:
"Odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti
https://www.mpo-efekt.cz/
https://chytra-volba.cz/."
C. Text informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů:
"Informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů
Příjemce služeb a poskytovatel služeb, kteří jsou ve sporu, se po dohodě mohou podle zákona o mediaci obrátit na zapsaného mediátora a v rámci mediace uzavřít mediační dohodu. Tu mohou následně předložit soudu ke schválení.
Jsou-li poskytovatel služeb a příjemce služeb vzájemně ve vztahu podnikatele a spotřebitele, může spotřebitel zahájit mimosoudní řešení sporu podle zákona o ochraně spotřebitele podáním návrhu České obchodní inspekci nebo jinému subjektu pověřenému Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Jde-li o majetkový spor, může strana sporu na základě rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci nebo rozhodčí doložky) uzavřené mezi příjemcem služeb a poskytovatelem služeb zahájit u rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu rozhodčí řízení a domáhat se vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Tento postup však nelze využít, pokud jde o spor ze smlouvy mezi příjemcem služeb a poskytovatelem služeb, kteří jsou vzájemně ve vztahu spotřebitele a podnikatele, a zároveň byla rozhodčí smlouva (smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka) uzavřena po 30. listopadu 2016."
Tímto zákonodárce částečně pomohl poskytovatelům služeb, kteří mohou výše uvedené do vyúčtování zcela a bez dalších úprav převzít.
Konečně k nové náležitosti vyúčtování uvedené pod písm. p) (srovnání s referenčním příjemcem služeb) je vhodné doplnit, že novela vyhlášky rovněž přichází s novou definicí pro účely vyhlášky uvedenou v ust. § 2 písm. i) a j) vyhlášky o rozúčtování nákladů a stanoví, co se míní:
"i) referenčním příjemcem služeb příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy se rovnají průměrným nákladům na vytápění připadajícím na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období a jehož spotřeba společně připravované teplé vody v m3 se rovná průměrné spotřebě teplé vody na jednoho příjemce služeb v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období,
j) srovnáním s referenčním příjemcem služeb uvedení nákladů na…
