Nález 102/1997 SbNU, sv.8, K trvalému odmítnutí vojenské služby
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 102
IV. ÚS 82/97
K trvalému odmítnutí vojenské služby
Ústavní soud neshledal důvod měnit názor již dříve vyjádřený, podle kterého je ústavně nepřijatelné interpretovat ustanovení § 269 odst. 1 trestního zákona způsobem, který znamená, že četnost těchto trestných činů by vlastně byla určována počtem povolání k vojenské službě, které orgán vojenské správy vydá. Ústavní soud současně konstatuje potřebu nové právní úpravy.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 28. srpna 1997 sp. zn. IV. ÚS 82/97 ve věci ústavní stížnosti M. N. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 124/97 ze 3. 3. 1997 o odsouzení za trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách a proti rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Tzn 12/95 ze dne 21. 2. 1996.
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 124/97 ze dne 3. 3. 1997 se zrušuje.
Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.
II. Odůvodnění
V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 7. 3. 1997 se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 124/97 ze dne 3. března 1997. Tímto rozsudkem, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 7 T 75/96 ze dne 20. 12. 1996 byl stěžovatel odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Stěžovatel namítá, že napadený rozsudek zcela přehlíží právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu IV. ÚS 81/95, když i na dále vychází z názoru, že každé nové nenastoupení vojenské služby je novým trestným činem, i když byl pachatel v předchozím soudním řízení odsouzen pro trvalý úmysl vojenskou službu nevykonat.
Z obsahu ústavní stížnosti a z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 7 T 75/96 vyplývá, že stěžovatel byl dne 13. 5. 1992 odveden. Již u tohoto řízení uvedl, že vojenskou službu nemíní vykonat, poněvadž mu v tom brání jeho svědomí a náboženské přesvědčení, nepodal však v příslušné lhůtě prohlášení o odepření vojenské služby podle zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě. Dne 2. 6. 1993 byl povolán k výkonu vojenské služby, kterou však nenastoupil. Za toto jednání byl trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 31 T 56/94 ze dne 19. 1. 1994 uznán vinným trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, tedy pro úmysl trvale se vyhnout vojenské činné službě. Byl mu uložen trest odnětí svobody na dvanáct měsíců, s podmíněným odkladem na 24 měsíců. Dne 3. 6. 1994 mu byl vystaven nový povolávací rozkaz na 7. 7. 1994 k VÚ Jínce, což, jak uvádí stěžovatel, je obec, která v ČR neexistuje. Navíc mu byl povolávací roz kaz zaslán na nesprávnou adresu. Odmítl proto nastoupit opětovně. Za toto jednání byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 32 T 179/94 ze dne 18. 10. 1994 uznán vinným trestným činem nenastoupení vojenské služby podle § 269 odst. 1. trestního zákona. Tento rozsudek byl následně potvrzen usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Přerově sp. zn. 1 To 41/94 ze dne 29. 11. 1994. Dne 20. 3. 1995 pak stěžovatel nastoupil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců.…
