Nález 110/1997 SbNU, sv.9, K pojmu „tíseň“ podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 110
I. ÚS 204/96
K pojmu „tíseň“ podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Obecné soudy dospěly k závěru, že při darování nemovitostí státu nebyly splněny podmínky tísně podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Ústavní soud však tíseň stěžovatelky dovodil z toho, že teprve na základě odmítavého postoje úřadů ke snaze stěžovatelky nemovitost prodat a na základě nedostatečných informací ze strany národního výboru se stěžovatelka odhodlala k darování státu, a to navíc za podmínek pro ni zjevně nevýhodných.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 25. září 1997 sp. zn. I. ÚS 204/96 ve věci ústavní stížnosti C.P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 22. 5. 1996 sp. zn. 15 Co 285/94 o vydání nemovitostí.
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 1996 sp. zn. 15 Co 285/94 se zrušuje.
II. Odůvodnění
1. C.P. podala dne 22. 7. 1996 k Ústavnímu soudu ústavní stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně. Soud sice připustil změnu návrhu, ale poté nevyhověl odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně. Tímto rozsudkem byl zamítnut návrh navrhovatelky, kterým se domáhala uložení povinnosti Šmeralovým závodům, s.p., v Brně (nyní: Šmeral Brno, a.s.), uzavřít s ní dohodu o vydání nemovitostí, a to domu čp. 9 na ul. K. v Brně, se st. parc. č. 181-463 m2 zast. plochy, parc. č. 180 - zahrada 141 m2 a 1/3 parc. č. 184 - zahrada 442 m2 v kat. území T., zapsaných na listu vlastnictví č. 76 u Katastrálního úřadu v Brně.
Navrhovatelka podala svoji ústavní stížnost na základě ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem.
V odůvodnění ústavní stížnosti navrhovatelka uvedla, že jako jediná dědička po zemřelém manželovi G.P. zdědila mimo jiné nemovitosti v kat. úz. T. v B. a darovací smlouvou ze dne 14. 12. 1972 přešly tyto nemovitosti do vlastnictví čs. státu, později Šmeralových závodů v Brně. Navrhovatelka uplatnila v zákonné lhůtě u Městského soudu v Brně nárok na vydání předmětných nemovitostí dle ust. § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, neboť nemovitosti přešly na stát dar ovací smlouvou uzavřenou v tísni. Městský soud v Brně rozsudkem z 23. 3. 1993 č. j. 33 C 159/92-27 návrh zamítl s odůvodněním, že při uzavírání darovací smlouvy nebyla prokázána tíseň. Krajský soud pak po nepodstatných úpravách rozsudek soudu I. stupně potvrdil.
Podle názoru stěžovatelky bylo uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Brně porušeno její právo zakotvené v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a dále i právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vzhledem k čl. 10 Ústavy.
Rozhodnutími obou soudů došlo podle navrhovatelky k…
