Nález 114/2003 SbNU, sv.31, K rozhodování soudu o rozšíření vazebních důvodů

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2002 sp. zn. 44 To 658/2002 se zrušuje.

II. Ve zbylém rozsahu se ústavní stížnost zamítá.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností, splňující i ostatní formální předpoklady a podmínky stanovené zákonem, napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, a to s poukazem na tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pochybení obecných soudů zakládající zásah do uvedených ústavních kautel spatřoval zejména v tom, že před rozhodováním o rozšíření vazebních důvodů nebyl vyslechnut soudem. V této souvislosti rovněž namítl, že řízení o vazbě je kontradiktorní, a přitom neměl možnost se k tvrzením státního zástupce ohledně vazebních důvodů ve smyslu § 67 písm. b) a c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. řád“), jakož ani k předloženým důkazům, o něž se opírala, vyjádřit. Má za to, že rozhodnutí, jímž dochází k rozšíření vazebních důvodů, je svými důsledky srovnatelné s rozhodnutím o vazbě jako takovým, a tudíž mělo být dle jeho názoru analogicky aplikováno ustanovení § 69 odst. 5 tr. řádu.

Stěžovatel dále v rámci své argumentace zdůraznil, že shora uvedené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo vydáno v době, kdy existovalo - byť ještě nepravomocné - rozhodnutí téhož soudu o jeho propuštění z vazby na svobodu ve smyslu § 73 odst. 1 tr. řádu za současného přijetí peněžité záruky podle § 73a odst. 1 písm. a) tr. řádu [správně § 73a odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) tr. řádu] a písemného slibu na základě § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 10. 2002 sp. zn. 43 Nt 210/2002). V této tvrzené diskrepanci shledává neslučitelnost takto koncipovaných rozhodnutí. Městský soud v Praze rozhodující o opravném prostředku k namítaným vadám, zejména potom prvně řečené, nepřihlédl, ztotožnil se s procesním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 a nedostál dle přesvědčení stěžovatele své přezkumné povinnosti. Tím mělo dle tvrzení stěžovatele dojít k porušení práva na obhajobu, a proto se domáhá, aby Ústavní soud nálezem předmětná usnesení obecných soudů zrušil.

Na základě výzvy Ústavního soudu podal k projednávané ústavní stížnosti Městský soud v Praze jako účastník řízení vyjádření, v němž v plném rozsahu odkázal na obsah napadeného usnesení,…