Nález 126/1998 SbNU, sv.12, K pozbytí vlastnictví nemovitosti na základě směnné smlouvy uzavřené za účelem znovuzískání pozemku nabytého na základě kupní smlouvy, prohlášené soudním rozhodnutím za neplatnou z důvodu trestného činu opuštění republiky prodávajícím
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 12, nález č. 126
II. ÚS 238/97
K pozbytí vlastnictví nemovitosti na základě směnné smlouvy uzavřené za účelem znovuzískání pozemku nabytého na základě kupní smlouvy, prohlášené soudním rozhodnutím za neplatnou z důvodu trestného činu opuštění republiky prodávajícím
Směnnou smlouvu, kterou uzavřel stát jako vlastník pozemků získaných v důsledku neplatnosti smlouvy z důvodu opuštění republiky prodávajícím a kterou uzavřel s účastníkem smlouvy, jejíž neplatnost byla následně z uvedeného důvodu vyslovena, za účelem znovuzískání takového pozemku tímto účastníkem, je třeba považovat za postup porušující obecně uznávaná lidská práva a svobody ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť ve skutečně právním státě by taková fyzická osoba vlastnila oba pozemky, tedy jak pozemek zakoupený od osoby, která by posléze opustila republiku, tak i pozemek náležející jí na základě jiného titulu.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 21. října 1998 sp. zn. II. ÚS 238/97 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 22. 4. 1997 sp. zn. 38 Ca 123/96, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu Mělník, pozemkového úřadu, že stěžovatelka není vlastnicí nemovitosti.
I. Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 38 Ca 123/96 ze dne 22. 4. 1997 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Stěžovatelka se svým návrhem domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu Mělník, pozemkového úřadu, ze dne 21. 2. 1996 čj. PÚ 568/96-1726, jímž bylo rozhodnuto, že stěžovatelka není vlastnicí nemovitosti p. č. část 93 dle KN 93/2, nacházející se v katastrálním území L., a to přesto, že směnná smlouva, na základě které vlastnictví pozbyla, byla uzavřena jenom proto, že došlo k vyslovení neplatnosti kupní smlouvy na nemovitosti, rovněž v jejím vlastnictví, ale nacházející se v obci S., a to z důvodu, že prodávající po prodeji emigrovali a stěžovatelka se rozhodla je znovu koupit, přičemž vzhledem k tehdy platné právní úpravě, pokud jde o pozemky, přicházelo v úvahu jen osobní užívání anebo vlastnictví, ale jedině formou směnné smlouvy, v důsledku které také přišla o předmětný pozemek p. č. část 93, dle KN 93/2 k. ú. L., a znovu se stala vlastnicí pozemku v obci S.
Městský soud v Praze jako účastník řízení ve svém vyjádření uvedl, že směnná smlouva není samostatným restitučním titulem a že nebylo prokázáno, že by její uzavření naplňovalo restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. r) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že navíc předmětem řízení ani nebylo zjištění, jakým způsobem došlo k pozbytí domku se zahradou v k. ú. S. Zcela na závěr Městský soud v Praze zdůraznil, že napadeným rozsudkem nebylo dotčeno vlastnické právo stěžovatelky, neboť jí…
