Nález 130/1999 SbNU, sv.15, K obnově řízení vedeného před správním orgánemK právu na soudní ochranuK právu na spravedlivý proces

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 15, nález č. 130

II. ÚS 231/96

K obnově řízení vedeného před správním orgánem
K právu na soudní ochranu
K právu na spravedlivý proces

Jak již Ústavní soud uvedl ve svém nálezu ze dne 4. 3. 1998 sp. zn. II. ÚS 63/97 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 10, nález č. 31), je si vědom toho, že v systému správního soudnictví je možnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí správního orgánu, jímž bylo rozhodováno o restitučním nároku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, jedním z mála prostředků ochrany oprávněných osob, a je tedy v zájmu ochrany práv a svobod zakotvených v čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, aby tato práva byla šetřena co nejvíce a nebyla postupem státních orgánů neprávem krácena.

Pokud stěžovatelce bylo upřeno jedno ze stěžejních práv účastníka správního řízení zakotvené v § 33 odst. 2 správního řádu, když jí nebyla dána možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí před jeho vydáním a vyjádřit se k nim a ke způsobu jejich zjištění, a pokud tento nedostatek nebyl autoritativně shledán v rámci přezkumného řízení o opravném prostředku, které probíhalo před krajským soudem podle § 250l a násl. občanského soudního řádu, pak má Ústavní soud za to, že krajský soud nedostál své úloze, jak ji formuluje čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Na návrh účastníka se řízení před správním orgánem ukončené rozhodnutím, které je v právní moci, obnoví, jestliže byla nesprávným postupem správního orgánu účastníkovi odňata možnost účastnit se řízení, mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li být náprava zjednána v odvolacím řízení [§ 62 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Jsou-li tedy splněny podmínky pro povolení obnovy řízení podle tohoto ustanovení, je povinností správního orgánu obnovu řízení povolit, pouze s výjimkou případů stanovených v odstavci 3 téhož ustanovení, k nimž však projednávaný případ nenáleží. Povolení obnovy správního řízení tedy za splnění uvedených zákonných podmínek a při dodržení zákonných lhůt (§ 63 odst. 3 a 4 správního řádu) nezávisí na volné úvaze správního orgánu, a naopak náleží k subjektivním právům účastníka řízení. Zákon (správní řád) přitom nečiní rozdílu v tom, v důsledku jakého předchozího postupu správní rozhodnutí právní moci nabylo, byť by oním postupem bylo přezkoumání soudem v řízení o tzv. opravném prostředku v rámci správního soudnictví. Důvod obnovy se v takovém případě může přirozeně týkat jen prvoinstančního rozhodnutí vydaného správním orgánem (Správní řád, komentář, autoři E. Matrasová, P. Příhoda, L. Šmíd, V. Šlauf, Linde, Praha 1996, str. 103 a také M. Mazanec: Správní soudnictví, Linde, Praha 1996, str. 215 a násl.).

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 29. září 1999 sp. zn. II. ÚS 231/96 ve věci ústavní stížnosti M. Č. proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, ústředního pozemkového úřadu, ze 17. 6. 1996 sp. zn. 4466/95-3152 o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o…