Nález 145/2001 SbNU, sv.24, K posouzení platnosti kupní smlouvy týkající se nemovitosti, jež je předmětem restitučního sporu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 145
II. ÚS 325/99
K posouzení platnosti kupní smlouvy týkající se nemovitosti, jež je předmětem restitučního sporu
Pokud při aplikaci zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, obecný soud neprovede důkaz ani se jinak nevypořádá s otázkou, zda byl příslušný funkcionář skutečně osobou oprávněnou k zastupování MNV při podpisu kupní smlouvy týkající se sporné nemovitosti, nelze - i ve světle účelu uvedeného zákona, jenž směřuje ke zmírnění minulých majetkových křivd - takový postup obecného soudu považovat za ústavně konformní.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 9. října 2001 sp. zn. II. ÚS 325/99 ve věci ústavní stížnosti B. L. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, z 9. 2. 1999 sp. zn. 12 Co 748/97 vydanému v restitučním sporu ohledně přechodu vlastnického práva k nemovitostem.
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 9. 2. 1999 č. j. 12 Co 748/97-217, 218 se v části, v níž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Olomouci č. j. 8 C 167/91-112, jímž se zamítá návrh navrhovatelky, že na ni přechází vlastnické právo k parcele č. 77/1 - stavební plocha, parcele č. 66/1 - zahrada, parcele č. 77/2 - stavební plocha, parcele č. 66/2 - zahrada, vše v katastrálním území V., zrušuje.
Řízení o ústavní stížnosti se v části týkající se staveb - obytných budov - č. p. 6 na p. č. 77/1 a č. p. 85 na p. č. 77/2 v katastrálním území V. zastavuje.
II. Odůvodnění
Stěžovatelka ve své včas podané ústavní stížnosti tvrdí, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 9. 2. 1999 sp. zn. 12 Co 748/97 byla porušena její základní práva a svobody zaručená Ústavou České republiky (dále jen „Ústava“) a Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Namítá porušení čl. 4 a čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 36 Listiny, podle něhož se každý může svého práva domáhat stanoveným postupem u nezávislého a nestranného soudu.
Z podané stížnosti se zejména podává, že stěžovatelka (v řízení před obecnými soudy navrhovatelka) se návrhem ve věci sp. zn. 8 C 167/91 u Okresního soudu v Olomouci dožadovala proti odpůrcům Z. L. a J. K., aby na ni „…přešlo vlastnické právo k domu č. p. 6 s pozemky p. č. 77/1 st. pl. a p. č. 66/1 zahrada a k domu č. p. 85 s pozemky p. č. 77/2 st. pl. a p. č. 66/2 zahrada, vše v k. ú. V.“. Návrh opírala o § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „zákon o půdě“).
Stěžovatelka uvádí, že její zemřelá matka vlastnila shora uvedené nemovitosti, že jí byly tyto nemovitosti v roce 1951 vyvlastněny podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), a to bez náhrady, a že tedy došlo k odnětí nemovitostí způsobem předvídaným v § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě.
Stěžovatelka tvrdí, že ona sama je oprávněnou osobou podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.
Majetek stěžovatelčiny matky byl posléze „přidělen“ Jednotnému zemědělskému družstvu (JZD) V. Rozhodnutím ONV…
