Nález 196/2004 SbNU, sv.35, K trestnému činu zpronevěryK principu subsidiarity trestní represeK ochraně majetkových vztahů především občanskoprávními prostředky

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 196

II. ÚS 372/03

K trestnému činu zpronevěry
K principu subsidiarity trestní represe
K ochraně majetkových vztahů především občanskoprávními prostředky

Jestliže pro policejní orgán a státního zástupce znamená v přípravném řízení úřední povinnost vyhledávat z vlastní iniciativy a provádět důkazy, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a i bez návrhu stran v tomto řízení objasnit všechny relevantní skutečnosti bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného, tím spíše lze říci, že soud je touto zásadou oficiality rovněž vázán, neboť není možné pominout jeho právo provádět důkazy i bez návrhu stran vlastní aktivní činností, a to zejména v případě, že se ve vlastním skutkovém stavu objeví důvodné pochybnosti, založené např. na důkazech, které je možné hodnotit (jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech) odlišně, z jiného úhlu pohledu, neboť v konečném důsledku je to vždy soud, který má odpovědnost za řádné zjištění skutkového stavu věci.

Soudy obou stupňů podle přesvědčení Ústavního soudu pochybily, pokud zaměřily své dokazování výhradně k prokázání viny stěžovatele, aniž vzaly v úvahu, zda v dosud zjištěném skutkovém stavu neexistují důvodné pochybnosti o jeho nevině, případně zda spáchaný skutek je vůbec trestným činem.

Obecné soudy se náležitě nevypořádaly s nabízející se verzí, že inkriminované jednání stěžovatele bylo projevem zadržovacího práva podle § 175 a násl. občanského zákoníku (resp. dříve platného § 151s občanského zákoníku).

Uznávaným principem právního státu je chápání trestní represe jako prostředku ultima ratio. Z tohoto principu vyplývá, že ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládaného stupně společenské nebezpečnosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti. Zadržení cizí věci za účelem zajištění své pohledávky nelze pokládat bez dalšího za „přisvojení si cizí věci“ a za zpronevěru ve smyslu § 248 trestního zákona, a to ani v případě, že by nebyly splněny všechny podmínky zadržovacího práva podle občanského zákoníku. Účastníci občanskoprávního vztahu, mezi nimiž existuje spor ohledně splnění podmínek zadržovacího práva, mají dostatek možností, jak vyřešit tento spor prostředky občanského práva a cestou občanského soudního řízení. Princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. především v těch případech, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu* složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 22. prosince 2004 sp. zn. II. ÚS 372/03 ve věci ústavní stížnosti Ing. P. C. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 21. 10. 2002 sp. zn. 8 To 192/2002, kterým bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně z 20. 3. 2002 sp.…