Nález 3/2000 SbNU, sv.17, K právu na soudní přezkoumání rozhodnutí orgánů veřejné správy
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 3
II. ÚS 254/98
K právu na soudní přezkoumání rozhodnutí orgánů veřejné správy
Odepření soudní ochrany ve věcech přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy je možné jen v případech, že tak stanoví zákon. Není to však možné v případě, že se jedná o rozhodnutí, která se týkají základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod, Ústavy České republiky a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 12. ledna 2000 sp. zn. II. ÚS 254/98 ve věci ústavní stížnosti Ing. P. N. proti usnesení Městského soudu v Praze z 31. 3. 1998 sp. zn. 28 Ca 317/97 o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.
I. Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 1998 sp. zn. 28 Ca 317/97 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Navrhovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 1998 sp. zn. 28 Ca 317/97, kterým bylo zastaveno řízení ve věci jeho žaloby proti rozhodnutí prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“) ze dne 20. 5. 1997 č. j. 1199/95-149/3-RK. Tímto rozhodnutím byl zamítnut rozklad navrhovatele proti rozhodnutí NKÚ ze dne 12. 12. 1995 č. j. 95/22-SK/46 a potvrzeno uložení pokuty ve výši 50 000 Kč podle § 28 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Navrhovatel tvrdí, že usnesením Městského soudu v Praze byla porušena jeho práva na soudní ochranu včetně přezkumu zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy, jak mu je ústavně zaručuje čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).
Navrhovatel uvádí, že v řízení před Městským soudem v Praze se domáhal zrušení rozhodnutí NKÚ, kterým mu byla uložena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč, když na něm podle jeho názoru NKÚ vyžadoval splnění povinnosti, která není uložena zákonem. Rovněž formálně nebyl postup NKÚ bez závad. Městský soud v Praze však řízení v této věci zastavil, přičemž své rozhodnutí odůvodnil odkazem na § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého soudy ve správním řízení nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů předběžné, procesní nebo pořádkové povahy včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách.
Toto ustanovení je podle navrhovatelova tvrzení ve slovech „včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách“ v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Navrhovatel proto využil možnosti dané mu § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a spolu s ústavní stížností podal návrh na zrušení ustanovení § 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř. ve slovech „včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách“. Protože k tvrzenému zásahu do základního práva došlo za přímé aplikace ustanovení, které je předmětem návrhu, II. senát Ústavního soudu řízení o ústavní stížnosti usnesením z 21. 10. 1998 č. j. II. ÚS 254/98-24 přerušil a návrh na zrušení předmětného ustanovení postoupil plénu Ústavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Plénum Ústavního soudu dne 23. 11. 1999…
