Nález 32/1998 SbNU, sv.10, K otázce přerušení promlčení výkonu trestu s přihlédnutím ke zvolené formě jednání soudu v trestním řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 32
IV. ÚS 314/97
K otázce přerušení promlčení výkonu trestu s přihlédnutím ke zvolené formě jednání soudu v trestním řízení
Ústavní soud má za to, že za opatření soudu směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde [§ 68 odst. 3 písm. a) trestního zákona], je třeba považovat vedle nařízení výkonu trestu a rozhodnutí o žádosti o odklad výkonu trestu nepochybně i opatření nezbytná pro takové rozhodnutí, tedy zejména rozhodnutí o ustanovení znalce nebo nařízení soudního jednání.
Zvolení takové formy jednání soudu, která není zákonem předepsána, ale poskytuje procesním stranám větší záruky uplatnění a ochrany jejich práv (veřejné zasedání senátu namísto neveřejného zasedání vedeného předsedou senátu), nepředstavuje podle názoru Ústavního soudu takovou vadu řízení, která by vylučovala, aby takto učiněné opatření svými účinky znamenalo přerušení promlčení výkonu trestu.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 6. března 1998 sp. zn. IV. ÚS 314/97 ve věci ústavní stížnosti R. Ch. proti usnesení Okresního soudu Praha-východ z 9. 4. 1997 sp. zn. 2 T 79/90 a usnesení Krajského soudu v Praze z 12. 8. 1997 sp. zn. 10 To 328/97 o zamítnutí žádosti o odklad výkonu trestu a proti opatření Okresního soudu Praha-východ ze 3. 10. 1997 sp. zn. 79/90, kterým byl nařízen výkon trestu.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 5 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zrušení dvou shora označených rozhodnutí a jednoho opatření obecných soudů, kterými rozhodly o jeho žádosti o odklad výkonu trestu a nařídily výkon trestu. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 2 T 79/90 ze dne 21. 3. 1991 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 6 To 135/91 ze dne 27. 6. 1991 byl stěžovatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně s výkonem trestu ve druhé nápravně výchovné skupině a zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na 4 roky. Na základě nařízení výkonu trestu předsedou senátu Okresního soudu Praha-
- východ ze dne 22. 8. 1991 byla stěžovateli dne 27. 8. 1991 doručena výzva k nástupu trestu do 9. 9. 1991. Dne 10. 9. 1991 požádal stěžovatel Okresní soud Praha-východ o odklad výkonu trestu odůvodněný jeho zdravotním stavem, zejména psychickými potížemi. K posouzení této žádosti přibral soud dva znalce z oboru psychiatrie, podle jejichž znaleckého posudku byl stěžovatel schopen nástupu výkonu trestu. Na základě tohoto posudku doručeného soudu dne 27. 11. 1991 mohl soud nepochybně již tehdy rozhodnout, přičemž doporučení znalců, aby s nástupem výkonu trestu bylo posečkáno až do vyřízení stěžovatelovy žádosti o milost, nemělo podle stěžovatele právní význam. Soud však neučinil žádné opatření, které by směřovalo k…
