Nález 32/2002 SbNU, sv.25, K zamítnutí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 25, nález č. 32

I. ÚS 222/2000

K zamítnutí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí

Ústavní soud již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 298/98, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, C. H. Beck, ročník 1998, díl III., str. 65, vyslovil, že při zkoumání určitosti a srozumitelnosti právního úkonu v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí nelze aplikovat výlučně § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při nenaplnění některé z náležitostí v něm uvedených automaticky dovozovat nedostatek splnění podmínek podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů; jeho znění tak, jak je formulováno, totiž umožňuje, aby údaje potřebné pro realizaci rozhodnutí o povolení vkladu práva byly na listině obsahující právní úkon účastníků eventuálně i doplněny. Není jistě účelem řízení o povolení vkladu posuzovat smlouvy z dalších hledisek, než by to činil soud v případném řízení o platnosti smlouvy, kterou katastrální úřad nepřezkoumává, s výjimkou toho, že právě jen v případě určitosti a srozumitelnosti posuzuje podmínky shodné s požadavky kladenými na platnost smlouvy. Rovněž judikatura obecných soudů se kloní k názoru, že pokud katastrální úřad zkoumá právní úkon, na jehož základě je navrhován vklad, jen z hledisek uvedených v § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak předmětem tohoto zkoumání nejsou všechny aspekty platnosti právního úkonu uvedené např. v § 37 občanského zákoníku, ale jen ty z nich, které jsou uvedeny v citovaném ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., tedy jeho určitost a srozumitelnost (viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000 Cpjn 38/98, uveřejněné pod Rc 44/20 ve Sbírce soudních rozhodnutí, 2000, 7:417, rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 35 Ca 68/99, uveřejněné pod SJS 686/2000).

U nedostatků v označení právního úkonu je pak nutno rozlišit, zda zakládají skutečně vadu umožňující záměnu předmětu úkonu, nebo zda spočívají jen v jinak nepřesném či neúplném označení tohoto předmětu; o takový případ by šlo tehdy, jestliže správné označení úkonu bylo zjistitelné podle dalších identifikujících znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem (§ 35 odst. 2 občanského zákoníku), popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 19. března 2002 sp. zn. I. ÚS 222/2000 ve věci ústavní stížnosti V. H. a L. J. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 5. 1. 2000 sp. zn. 10 Ca 360/99, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích z 9. 9. 1999 č. j. V3, V12-3318/99 o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemenu.