Nález 36/1998 SbNU, sv.10, K přezkumu rozhodnutí orgánu občanského sdružení soudem podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a podle občanského soudního řádu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 36
IV. ÚS 466/97
K přezkumu rozhodnutí orgánu občanského sdružení soudem podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a podle občanského soudního řádu
Stanovisko, podle kterého na přezkum rozhodnutí některého z orgánů sdružení (§ 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) nelze vztáhnout obecná ustanovení občanského soudního řádu týkající se řízení před soudem a že proto věc je nutno posuzovat podle zvláštních ustanovení o správním soudnictví, pomíjí, že tato rozhodnutí, vydávaná na základě stanov či řádů nejsou rozhodnutími vydávanými v oblasti veřejné správy, což je základní podmínkou přezkumu ve správním soudnictví podle ustanovení § 244 odst. 2 občanského soudního řádu. Není-li tedy možný postup podle části páté občanského soudního řádu upravující správní soudnictví, nezbývá než vzhledem k ustanovení § 7 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. přiměřeně aplikovat část první a část třetí občanského soudního řádu, přirozeně např. s tou odchylkou, že funkčně příslušný je výlučně okresní soud řídící se kasačním principem. Jinými slovy, jde o občanské soudní řízení sui generis, v němž ustanovení části páté o správním soudnictví aplikovat nelze.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 10. března 1998 sp. zn. IV. ÚS 466/97 ve věci ústavní stížnosti K.K. proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze 16. 9. 1997 sp. zn. 8 C 148/94 o zrušení rozhodnutí členské schůze mysliveckého sdružení.
I. Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 9. 1997čj. 8 C 148/94-21 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ve včas podané ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku zamítajícímu návrh stěžovatele na zrušení rozhodnutí členské schůze Mysliveckého sdružení D. se sídlem v P. nad D. ze dne 1. 4. 1994 o jeho vyloučení z tohoto sdružení, stěžovatel uvádí, že tímto rozsudkem byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva vyplývající z článku 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a též z článku 90 a článku 95 Ústavy. Stěžovatel se totiž jednání, pro které byl vyloučen z mysliveckého sdružení nedopustil, takže závěry soudu nemají v tomto směru vůbec oporu ve výsledcích provedeného dokazování. Další dodatečně uvedené důvody nebyly vůbec pojaty do rozhodnutí členské schůze o stěžovatelovu vyloučení, ale byly uvedeny teprve v oznámení ze dne 10. 4. 1994 adresovaném stěžovateli. Také porušení těchto povinností, které by samy o sobě nemohly poskytovat důvod ke stěžovatelovu vyloučení, nebylo ostatně prokázáno. Okresní soud pochybil navíc i v tom směru, že na předmět říze ní aplikoval ustanovení části páté občanského soudního řádu, týkající se správního soudnictví, ačkoli pravomoc k přezkoumání rozhodnutí orgánu sdružení občanů je dána ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve spojení s ustanovením § 7 odst. 2 občanského soudního řádu. To mimo jiné znamená, že v projednávané věci měl soud v řízení postupovat podle části prvé a části třetí…
