Nález 78/1996 SbNU, sv.6, K otázce restitučních nároků podle § 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 6, nález č. 78
I. ÚS 167/95
K otázce restitučních nároků podle § 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Také právní nárok na vydání věci, uplatňovaný na základě zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, je vázán na splnění podmínky § 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, jedná-li se o případ, že majetek, který propadl na základě trestního rozsudku ve prospěch státu, přešel později kupní smlouvou do vlastnictví fyzické osoby, která jej nenabyla ani v rozporu s tehdy platnými předpisy, ani za cenu nižší, než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům, ani na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele.
Nález
Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 17. září 1996 sp. zn. I. ÚS 167/95 ve věci ústavní stížnosti E. D. a ing.M. K. proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze 30. 9. 1994 sp. zn. 6 C 1480/92 a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze 7. 2. 1995 sp. zn. 30 Co 22/95 o určení přechodu vlastnického práva.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
1. Ústavní stížností navrhovatelky napadají rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci sp. zn. 30 Co 22/95 ze dne 7. 2. 1995 vydaný na základě ustanovení § 8 odst. 1 zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), tj. zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění. Stěžovatelky tvrdí, že toto rozhodnutí je z hlediska svého potvrzujícího výroku zásahem do jejich základního práva zakotveného v článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Citované rozhodnutí potvrdilo zamítavý výrok prvostupňového rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 6 C 1480/92 ze dne 30. 9. 1994, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatelek na určení, že na ně přešlo vlastnictví k pozemkům v kat. území S., obec Z. O., ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona o půdě.
Ústavní stížnost splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Z hlediska své obsahové náplně ústavní stížnost polemizuje s právními závěry obecných soudů, pokud zamítavým výrokem nevyhověly žalobě na určení přechodu vlastnického práva k pozemkům na navrhovatelky dle § 8 odst. 1 zákona o půdě. Zejména je i v ústavní stížnosti nadále vytýkáno, že kupní smlouvou z roku 1955 prodal tehdejší Místní národní výbor S. pozemky specifikované v žalobě zemřelému právnímu předchůdci vedlejších účastníků, tj. O. H. za nižší cenu než odpovídala tehdy platným předpisům, a v důsledku toho byl nabyvatel protiprávně touto koupí zvýhodněn. Protiprávní zvýhodnění nabyvatele stěžovatelky spatřují v tom, že pozemky nebyly přednostně nabídnuty ke koupi jejich zemřelému otci či jeho příbuzným a v tom, že byly prodány O. H. za pouhých 13000 Kčs v sedmiletých splátkách, které nakonec všechny nezaplatil, neboť zbytek mu byl…
