Nález 92/2000 SbNU, sv.18, K právu na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 92
IV. ÚS 103/2000
K právu na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Ústavní soud ve svých rozhodnutích zdůrazňuje, že právo na přístup k soudu chráněné čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zaujímá v každé demokratické společnosti natolik významné místo, že nepřichází v úvahu ani jeho zužující výklad, ani formální interpretační přístupy.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 20. června 2000 sp. zn. IV. ÚS 103/2000 ve věci ústavní stížnosti Ing. E. O. a Ing. J. O. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze 6. 1. 2000 sp. zn. 7 A 157/99 o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
I. Výrok
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 1. 2000 č. j. 7 A 157/99-17 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Stěžovatelé se v ústavní stížnosti domáhali zrušení uvedeného rozhodnutí, kterým bylo dle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku řízení o jejich žalobě proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze 3. 8. 1999 č. j. 870/3/1469/99. Stěžovatelé namítají, že soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhradili. Tuto skutečnost dokládají potvrzením České pošty, pobočka Slušovice, o nákupu kolkové známky v hodnotě 1000 Kč, kopií výzvy Vrchního soudu v Praze s nalepenou kolkovou známkou v požadované hodnotě a podacím lístkem České pošty, pobočka Slušovice, ze dne 23. 12. 1999, který potvrzuje doporučeně zaslané sdělení doplňujících skutečností, včetně výzvy s nalepenou kolkovou známkou Vrchnímu soudu v Praze.
Uvedené důkazy dle názoru stěžovatelů svědčí o splnění jejich zákonné povinnosti, neboť zákon o soudních poplatcích stanoví způsob placení soudních poplatků buď v hotovosti nebo bezhotovostně, přičemž úhrada kolkovou známkou je realizována nalepením obou dílů kolkové známky na výzvu příslušného soudu. Zákon nestanoví povinnost osobního doručení kolkové známky podatelně soudu. Napadeným rozhodnutím soudu tak byl porušen čl. 6 (správně patrně čl. 36) a čl. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Vrchní soud v Praze ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že stěžovatelé v době podání žaloby nezaplatili soudní poplatek, byli proto usnesením soudu ze 6. 12. 1999 č. j. 7 A 157/99-13 prostřednictvím své zástupkyně vyzváni mimo jiné k zaplacení soudního poplatku z návrhu. Na výzvu soudu reagovala zástupkyně stěžovatelů podáním z 23. 12. 1999, v němž rozšířila žalobní námitky. Splnění poplatkové povinnosti v něm však neuvedla a neoznačila ani žádné přílohy tohoto podání. Z podacího razítka Vrchního soudu v Praze bylo rovněž zřejmé, že uvedené podání došlo bez příloh. Vrchní soud v Praze proto napadeným usnesením řízení podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. zastavil. Po právní moci usnesení právní zástupkyně stěžovatelů doložila kopií výzvy s nalepeným kolkem v hodnotě 1000 Kč, že soudní poplatek z návrhu byl…
