3.4.6
Neobsazení statutárního orgánu společenství vlastníků
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Martina Vítková
Společenství vlastníků jakožto právnická osoba je navenek zastupováno svým statutárním orgánem. Tím může být v návaznosti na znění stanov buď výbor (orgán kolektivní), nebo předseda společenství vlastníků (orgán individuální).
Vzhledem k tomu, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zákon či stanovy nesvěří orgánu jinému, a jeho členové zastupují společenství vlastníků ve všech záležitostech, je role statutárního orgánu pro fungování společenství zcela zásadní.
V praxi se lze přesto poměrně často setkat se situacemi, kdy přinejmenším hrozí, že statutární orgán společenství vlastníků nebude obsazen, například proto, že všem jeho členům uplyne funkční období nebo jejich funkce v důsledku odstoupení zanikne a noví členové nebudou včas zvoleni. Jak těmto situacím předcházet a jak při nich postupovat, se pokusíme osvětlit v tomto článku.
Nahoru1. Prevence - motivace, změna stanov
Bez ohledu na to, z jakého důvodu došlo k zániku funkce člena statutárního orgánu (výboru či předsedy společenství vlastníků), je třeba, aby shromáždění na jeho místo co nejdříve zvolilo člena nového. Již samotná volba však může být pro řadu společenství problematická, zejména v případech, kdy shromáždění za tímto účelem svolané není způsobilé se usnášet nebo mezi vlastníky jednotek jednoduše nepanuje shoda ohledně vhodného kandidáta.
Za častý problém lze považovat také nezájem vlastníků jednotek o výkon funkce člena výboru či předsedy společenství vlastníků. V této souvislosti lze poznamenat, že nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. v platném znění) sice nevyžaduje, aby členem statutárního orgánu byl pouze vlastník jednotky v domě, a tedy člen příslušného společenství, přesto v převážné většině případů tento požadavek vyplývá ze stanov.
Vzhledem k tomu, že vlastníky jednotek nelze k výkonu funkce nutit, bude na místě zvážit, zda je nelze k přijetí funkce alespoň vhodným způsobem motivovat. Jako motivace může sloužit zejména zvýšení odměny za výkon funkce či zkrácení funkčního období (třeba až na jeden rok). Rovněž lze uvažovat o změně v určení statutárního orgánu společenství, tedy namísto výboru určit ve stanovách za statutární orgán pouze předsedu společenství vlastníků. Pak by nebylo nutné hledat tři vlastníky jednotek (či dokonce více) ochotné se angažovat ve prospěch společné věci, ale pouze jednoho.
Pokud by ani po provedení výše uvedených opatření vůle mezi vlastníky nebyla, lze se obrátit na profesionála, tedy osobu mimo společenství, jež se za odměnu a na základě příkazní smlouvy ujme výkonu funkce člena statutárního orgánu. Ve všech případech je přitom nutné dbát na to, aby zvolený postup byl v souladu se stanovami a v případě potřeby byla provedena jejich změna.
Nahoru2. Přechodná opatření - náhradnictví, kooptace, jmenování soudem
V některých případech a za pomoci vybraných institutů může statutární orgán společenství vlastníků přechodně fungovat i bez toho, aby shromáždění provedlo volbu nového člena (nových členů) statutárního orgánu.
Mezi tyto instituty, které lze využít zejména v případech, kdy je statutárním orgánem společenství vlastníků výbor, lze zařadit zejména náhradnictví a tzv. kooptaci. Náhradnictví spočívá v tom, že shromážděním předem řádně zvolené osoby (náhradníci) se podle stanoveného pořadí v případě zániku funkce některého z členů výboru ujmou funkce a nastoupí na uvolněné místo. Aby bylo možné tohoto institutu využít, musí být jeho úprava obsažena ve stanovách (vzhledem k tomu, že úpravu náhradnictví obsahovaly vzorové stanovy dle nařízení vlády č. 371/2004 Sb., bude tato možnost v případě některých společenství ve stanovách již obsažena). Kooptací mohou naproti tomu sami členové výboru, pokud jejich počet neklesl pod polovinu, přijmout na uvolněné místo jinou osobu, a to do doby, než bude nový člen výboru řádně zvolen shromážděním. Vzhledem k tomu, že možnost kooptace je upravena přímo občanským zákoníkem, lze jí využít i v případě, že ve stanovách výslovně připuštěna není (stanovy ji však nesmí zakazovat).
Krajním prostředkem je pak možnost nechat jmenovat členy statutárního orgánu soudem. Tato možnost vychází z ust. § 165 NOZ, podle kterého může soud jmenovat chybějící členy statutárního orgánu, který nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování. O jmenování členů statutárního orgánu rozhoduje soud pouze na návrh, a to na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem. V případě společenství…
