3.4.4.3
Odstoupení z funkce člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek – praktické tipy
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Jakub Hrček
Výkon funkce (člena) statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ") zpravidla končí uplynutím funkčního období, případně též jeho odvoláním shromážděním SVJ. Mezi způsoby zániku funkce však patří i odstoupení z funkce, tedy jednostranné právní jednání.
Způsob a podmínky odstoupení z funkce budou mnohdy definovány stanovami SVJ a mohou se tak značně lišit, proto tento článek má za cíl vysvětlit zákonnou úpravu odstoupení člena statutárního orgánu SVJ z jeho funkce a charakterizovat základní východiska, to vše s přihlédnutím k běžné praxi.
Neupravují-li stanovy SVJ jinak, může člen statutárního orgánu SVJ, tj. člen výboru či předseda společenství vlastníků, ze své funkce odstoupit (zpravidla) písemnou formou − prohlášením o odstoupení doručeným SVJ. Jeho funkce pak zaniká uplynutím dvou měsíců od doručení tohoto odstoupení v souladu s ustanovením § 160 NOZ ve spojení s ustanovením § 1221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dál jen "občanský zákoník"). Zákonem stanovená dvouměsíční lhůta je zde proto, aby mohly být učiněny kroky k obsazení statutárního orgánu (volba nových členů na zasedání shromáždění), tedy aby ze dne na den nezůstalo SVJ bez statutárního orgánu, tudíž bez možnosti navenek jednat.
Je pak na jednání mezi odstoupivším členem statutárního orgánu a SVJ, zda se nedohodnou na dřívějším termínu zániku funkce, což je následně formálně provedeno jako odvolání z funkce ze strany shromáždění.
Prohlášení o odstoupení se zasílá přímo SVJ na adresu sídla, za které jej převezme zpravidla statutární orgán. Pokud má SVJ kolektivní statutární orgán, tj. výbor, mohou jeho zbývající členové podniknout nezbytné právní kroky v souvislosti s odstoupením jednoho člena z funkce, jako např. svolat zasedání shromáždění, na kterém by byl zvolen nový člen výboru. Pokud má SVJ pouze předsedu společenství vlastníků, tj. individuální statutární orgán, měl by i on učinit nezbytné kroky k volbě nového předsedy, tj. zejména bezodkladně svolat shromáždění k zasedání, případně navrhnout hlasování per rollam.
V praxi bohužel někteří předsedové společenství vlastníků nečiní, co by měli, a tak se stává, že se jednotliví vlastníci o odstoupení předsedy společenství vlastníků vůbec nedozvědí. Odstoupení předsedy společenství vlastníků totiž bude řádně doručeno SVJ převzetím prohlášení o odstoupení ze strany jeho předsedy, tedy na straně odesílatele i adresáta bude fakticky figurovat tatáž osoba. V krajním případě si lze představit i následující: předseda společenství odstoupí z funkce, dopis s prohlášením o svém odstoupením doručí SVJ tak, že jej sám převezme, pak nechá uběhnout zákonnou dvouměsíční lhůtu a následně se nechá vymazat z rejstříku společenství vlastníků jednotek, to vše, aniž by se o tom kdokoli z SVJ dozvěděl. Takto jednoduše se může SVJ dostat do situace, kdy nebude mít nikoho, kdo by navenek jednal (SVJ zastupoval). Pokud by však SVJ tímto jednáním vznikla jakákoli škoda, mohlo by se její náhrady domáhat vůči odstoupivšímu předsedovi společenství vlastníků, a to podle ustanovení § 159 odst. 3 NOZ. Podle ustanovení § 159 odst. 1 NOZ totiž platí, že…
