3.9.17
Pravidla účasti zástupce na shromáždění
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Jakub Hrček
Účastní-li se shromáždění zástupce vlastníka jednotky, jedná za vlastníka, tedy vyjadřuje se k jednotlivým návrhům, hlasuje apod.; není přitom významné, zda se shromáždění účastní sám nebo společně s vlastníkem. Účastní-li se shromáždění společně, není vyloučeno, aby se před případným hlasováním poradili, nenaruší-li to průběh shromáždění. K omezení společné účasti vlastníka jednotky (více spoluvlastníků) a jeho zástupce (zejména v případě zmocnění více zástupců) může dojít jen výjimečně, např. v případě, že by vlastník jednotky zjevně zneužil tohoto institutu k narušení řádného průběhu shromáždění apod.
Vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky)
NahoruKomentář usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1051/2019
Nejvyšší soud svým rozhodnutím jednak potvrdil svůj předchozí závěr ohledně možnosti vlastníka nechat se na shromáždění zastoupit na základě plné moci třetí osobou, tedy nevlastníkem, a to i v případech, kdy tuto možnost výslovně neumožňují stanovy SVJ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018), přičemž navíc konstatoval, že se vlastník může shromáždění osobně účastnit společně se svým zástupcem.
Vlastník se dokonce může podle Nejvyššího soudu před každým hlasováním na shromáždění se svým zástupce poradit, přičemž vlastník může současně pověřit svým zastupováním několik zástupců najednou.
Takovému postupu pak může být bráněno jen ve výjimečných situacích, např. když by společná účast vlastníka a jeho zástupce, případně účast několika zástupců najednou, narušovala řádný průběh shromáždění (například kdyby omezené prostory, v nichž má shromáždění zasedat, neumožňovaly účast tolika osob najednou).
NahoruDůsledky neumožnění účasti zástupce a vlastníka na shromáždění
Nejvyšší soud v rámci odůvodnění svého usnesení dále konstatoval, že pokud nebyla vlastníkovi a jeho zástupci umožněna účast na shromáždění SVJ, přestože k tomu nebyl vážný důvod (např. by jejich společná účast narušovala řádný průběh shromáždění), má tento vlastník možnost domáhat se soudního přezkumu rozhodnutí na takovém shromáždění přijatých podle ustanovení § 1209 NOZ.
Podle tohoto ustanovení musejí být kumulativně splněny dvě podmínky, a to, že návrh k soudu musí podat přehlasovaný vlastník a tento vlastník k tomu musí mít důležitý důvod.
V případě, že vlastník, resp. jeho zástupce či oba společně nebyli vpuštěni na shromáždění SVJ, bude vlastník pro účely soudního přezkumu považován za přehlasovaného vlastníka, ačkoli se ve skutečnosti shromáždění neúčastnil, a nehlasoval tak proti přijatým rozhodnutím.
Nehledě na obsah přijatých rozhodnutí je pak naplněn podle Nejvyššího soudu i důležitý důvod pro soudní přezkum, jelikož vlastníkovi bylo odepřeno jeho právo účastnit se shromáždění SVJ a vykonávat tak jeho vlastnické právo, v čemž je tedy podle Nejvyššího soudu spatřováno splnění důležitého důvodu.
Nebude se tak vůbec posuzovat obsah přijatých rozhodnutí, jak je to běžné v případě soudního přezkumu podle ustanovení § 1209 NOZ, jelikož důležitý důvod pro podání návrhu je již samotný fakt, že vlastník či jeho zástupce nebyli vpuštěni na shromáždění SVJ a v tomto kontextu je takový vlastník považován za přehlasovaného vlastníka.
Úplné znění rozsudku najdete na zakaznicky.portal.cz nebo www.svjaktualne.cz podle druhu předplatného.
NahoruText usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1051/2019
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci navrhovatele Z. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Hampelem, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Nivnická 388/12, za účasti Společenství vlastníků jednotek domu č. p. XY v XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Barborou Brucknerovou, advokátkou se sídlem v Novém Jičíně, Havlíčkova 864/4, o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 Cm 197/2017, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. listopadu 2018, č. j. 8 Cmo 78/2018-92, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. listopadu 2018, č. j. 8 Cmo 78/2018-92, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2018, č. j. 28 Cm 197/2017-45, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem došlým soudu dne 25. 7. 2017 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění Společenství vlastníků jednotek domu č. p. XY v XY dne 26. 4. 2017 (dále též jen "Usnesení", "Shromáždění", "Společenství") pod body 3, 4, 5. Shromáždění bylo svoláno k projednání a schválení mj. výsledků hospodaření Společenství za rok 2016, účetní závěrky, plánu hospodaření pro rok 2017, měsíčních příspěvků členů na správu společných částí podle § 1180 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen "o. z.") a vyúčtování služeb. Na Shromáždění se dostavil v čase určeném na pozvánce, a to i se svým zástupcem P. P., nebylo jim však umožněno zúčastnit se Shromáždění společně, zástupce Společenství (svolavatel Shromáždění) jim sdělil, že bude vpuštěn jen jeden z nich. Tím, že mu bylo zabráněno v účasti na Shromáždění, a tedy i výkonu dílčích práv plynoucích z účasti, byla zásadním způsobem omezena jeho základní práva upravená stanovami Společenství, a má proto důležitý důvod ve smyslu § 1209 o. z. pro přezkum přijatých rozhodnutí. Za problematické považoval i místo konání Shromáždění, neboť to se konalo v jednotce XY, a její vlastník J. Č. jim sdělil, že si do svého bytu může pustit, koho chce. Souhlasil-li však s konáním Shromáždění ve svém bytě, neměl kterémukoliv členovi Společenství bránit ve vstupu do bytu a účasti na Shromáždění.
Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 11. 2018, č. j. 8 Cmo 78/2018-92, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 11. 1. 2018, č. j. 28 Cm 197/2017-45, kterým návrh zamítl a uložil navrhovateli povinnost zaplatit Společenství náklady řízení ve výši 10.200 Kč; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Za správná považoval zjištění soudu prvního stupně, že navrhovatel je vlastníkem jednotky XY v budově č. p. XY s podílem na společných částech ve výši 5141/43351, v budově je celkem 8 jednotek. Dne 26. 4. 2017 se konalo Shromáždění, jehož programem bylo pod body - 3/ projednání a odsouhlasení výsledků hospodaření SVJ a schválení účetní závěrky za rok 2016; 4/ schválení návrhu plánu hospodaření pro rok 2017, schválení měsíčních příspěvků členů SVJ na provoz a správu společných částí domu podle § 1180 odst. 1, 2 o. z. a jejich splatnosti; 5/ rozhodnutí shromáždění vlastníků k vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotek. Na začátek Shromáždění se dostavil navrhovatel se svým zástupcem P. P., předložil ověřenou plnou moc, protože však přítomní členové Společenství trvali na tom, že Shromáždění se smí zúčastnit jen jeden z nich, a oběma vstup na Shromáždění neumožnili, odešli a Shromáždění se nezúčastnili. Shromáždění poté proběhlo za účasti ostatních členů Společenství (89,9% hlasů) a 100% hlasů přítomných vlastníků byla přijata Usnesení, kterými byl schválen výsledek hospodaření a účetní závěrka za rok 2016 (bod 3), rozpočet na rok 2017 – přijata byla varianta II., podle níž budou členové Společenství od 1. 5. 2017 platit příspěvky na správu domu a pozemku ve výši 18 Kč/m2, příspěvek správci ve výši 118 Kč a na ostatní správní činnost 250 Kč (bod 4) a vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotek (bod 5).
Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že nebyly splněny předpoklady pro přezkum napadených usnesení podle § 1209 o. z., neboť nebylo rozhodováno o záležitostech, které přímo zasahují do samotného postavení vlastníků jednotek, do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska jeho využití, a nedošlo ani k extrémnímu navýšení výše příspěvků; není proto důležitý důvod, aby se soud mohl zabývat (ne)platností Usnesení. Navrhovatele nepovažoval ani za přehlasovaného vlastníka, jelikož se Shromáždění nezúčastnil, aniž by pro to měl vážné důvody. Poté, co mu nebyla umožněna účast na Shromáždění i s jeho zástupcem, odešel, ačkoliv se ho mohl zúčastnit sám (bez zástupce). Za správný považoval i závěr soudu prvního stupně, že řádnému průběhu Shromáždění nebránila ani skutečnost, že se konalo v bytové jednotce jednoho z členů Společenství, a to i s přihlédnutím k počtu osob, které se ho měly zúčastnit – v domě je 8 jednotek a za každou jednotku má právo zúčastnit se Shromáždění jedna osoba (§ 1185 odst. 2 o. z.).
Usnesení odvolacího soudu napadl navrhovatel dovoláním. Podle jeho obsahu má za to, že otázku znemožnění účasti na Shromáždění posoudil odvolací soud v rozporu s judikaturou (současnou) Nejvyššího soudu a otázka důležitého důvodu pro věcný přezkum přijatých rozhodnutí a volba místa konání Shromáždění nebyla (v těchto souvislostech) v rozhodnutích Nejvyššího soudu řešena. Měl za to, že za současné právní úpravy v občanském zákoníku účinné od 1. 1. 2014 již není použitelné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 29 Odo 701/2004, z jehož závěrů vycházel odvolací soud, a poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, řešící nově otázku zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění v poměrech platné právní úpravy. Ta v § 438, 439 o. z. umožňuje zastoupení i více než jedním zástupcem, vyžaduje-li to nutná potřeba, o. z. ani nestanoví žádné omezení pro zastupování či hlasování při jednání shromáždění a žádným zákonným ustanovením není rovněž zakázána společná účast zmocněnce i zmocnitele na shromáždění. Prosazení závěrů odvolacího soudu by znamenalo znemožnění účasti všech osob v pozici poradce (právníka, řemeslníka, statika apod.) na shromáždění společně s vlastníkem. Shromáždění se zúčastnit chtěl, v účasti mu však bylo zabráněno, je proto v pozici přehlasovaného vlastníka. Nesouhlasil ani se závěrem odvolacího soudu, že soukromý byt je vhodný pro konání shromáždění. Nelze totiž ponechat na vůli vlastníka, koho do jednotky pustí, komu tedy umožní účast na Shromáždění. Za nesprávný považoval i závěr odvolacího soudu o neexistenci důležitého důvodu pro přezkum napadených usnesení. Nebyl-li vpuštěn se svým zmocněncem na Shromáždění, nemohl vědět, zda bylo např. usnášeníschopné, zda, jak a o čem se jednalo, zda byla přijata nějaká rozhodnutí. Napadeným usnesením bylo navíc rozhodnuto o příspěvcích na správu domu a pozemku v rozporu s prohlášením vlastníka i v rozporu se zákonnou úpravou. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu, stejně jako usnesení soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen "o. s. ř."), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné, neboť otázka, zda se vlastník jednotky může účastnit shromáždění společenství vlastníků současně se svým zástupcem, ani otázka, zda neumožnění účasti vlastníka jednotky na shromáždění společenství vlastníků jednotek je důležitým důvodem pro přezkum usnesení přijatých na takovém shromáždění, nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 řešena.
Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o…
