6.4.5
Účtování o pořízení fotovoltaiky společenstvím vlastníků
Ing. Bc. Martin Durec
V daném případě je nutno brát v úvahu jak civilně právní aspekt vlastnictví dané FVE, tak i aspekt veřejně právní týkající se účetního/daňového zachycení.
Z pohledu civilního práva je nutno vycházet z judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1501/2020 ze dne 24. 11. 2020, který fakticky odpovídal na otázku vlastnictví dané FVE, když stanovil kritéria, kdy jde o samostatnou věc (tj. samostatně převoditelnou) a kdy o součást věci hlavní (tj. převoditelnou s domem – zde zřejmě s jednotkami v domě). Je třeba se při tomto posouzení zabývat tím, jakým způsobem je fotovoltaická elektrárna upevněna na domě a zda případnou demontáží elektrárny nedojde ke znehodnocení tohoto domu (např. znehodnocení estetickému či funkčnímu v tom smyslu, zda může po demontáži fotovoltaické elektrárny sloužit střecha domu svému původnímu účelu stejně nebo méně kvalitně). Je nutné také zkoumat, jakým způsobem je řešeno napojení fotovoltaické elektrárny na elektrizační soustavu a zda (a případně jakým způsobem) je toto napojení provedeno v domě. Jinými slovy, zda demontáží napojení fotovoltaické elektrárny na elektrizační soustavu dojde k dalšímu znehodnocení domu či nikoliv. Pro rozhodnutí o tom, zda fotovoltaická elektrárna je součástí domu, lze rovněž přihlédnout k tomu, zda je (alespoň částečně) elektrická energie vyrobená touto elektrárnou spotřebována v domě, na němž se nachází, tedy zda by odstraněním fotovoltaické elektrárny došlo ke znehodnocení domu v tom smyslu, že by obyvatelé domu nemohli užívat tento zdroj elektrické energie. Navíc zde soud dodává i to, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98, je pouhá vůle vlastníků o samostatnosti FVE bezpředmětná.
Jelikož fotovoltaické zařízení představuje jeden funkční celek, je nutno dojít…
