Úhrada pro odpojený - nepřipojený byt

4.2.2

Úhrada pro odpojený – nepřipojený byt

Ing. Jiří Skuhra, CSc.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. pojednává o ocenění předaného tepla do bytu a nebytových prostor při jednotném způsobu zásobování objektu z centrálního zdroje tepla. Zúčtovací jednotka se společným zdrojem tepla pro všechny místnosti a společné prostory, které ji definují. Ve vyhlášce uvedený postup stanovení úhrady za předané teplo do bytu je motivován fyzikálními vlastnostmi a principy šíření tepla v budovách a daným způsobem výpočtu podílu úhrad, který však např. explicitně neuvádí vytápění společně užívaných prostor. Bytový dům je spotřebičem tepla. Je tepelnou soustavou, ve které energetickou náročnost bytového domu v daném zúčtovacím období lze přesně určit. Možnost trvalého odpojení jednoho nebo několika konečných spotřebitelů od centrálního otopného systému zákon o službách i vyhláška nepředpokládají a ani neuvádějí.

V ustanovení § 2 písm. b) a c) vyhlášky je nepřímo vyjádřeno, že v centrálně vytápěné zúčtovací jednotce jsou napojenými byty na rozvod tepla a TV všechny byty, které využívají společný zdroj tepla. Předmětem vyhlášky není stanovení úhrad za vytápění v domě, kde je ve všech bytech provozováno individuální vytápění (dříve označované jako etážové vytápění). Opozitem k pojmu "napojený byt" je při ústředním vytápění domu pojem "nenapojený byt" (tedy, synonymem vyjádřeno, "odpojený byt" – a to bez ohledu, kdy k odpojení došlo), který logicky označuje ten byt, který nesplňuje zcela podmínku závislosti na společném zdroji tepla, ale je součástí zúčtovací jednotky.

Rovněž každý, kdo si zcela uzavře všechny své radiátory v bytě v domě s více byty na několik dní, uvádí svůj byt ve skutečnosti do pozice tzv. odpojeného bytu od vnitřního rozvodu tepla. Rozdíl je pouze v tom, že otopná tělesa jsou v odpojeném bytě odstraněna, zatímco v bytě se zavřenými otopnými tělesy jsou tato stále součástí vnitřního rozvodu tepla, i když dočasně vyřazená z funkce. Nejedná-li se o byt (se zavřenými nebo odstraněnými otopnými tělesy) extrémně situovaný vzhledem k venkovnímu prostředí (např. byt rohový, podstřešní), ustálí se vnitřní teplota na hodnotě rozhodně významně vyšší, než je venkovní teplota, zpravidla však ne nižší než 12–17 °C. Pokud není zaizolováno vertikální potrubí vnitřního rozvodu tepla (stoupačky), běžně se dosahuje vnitřní teploty místností (podle jejich polohy) nad 17 °C. O tom se může každý přesvědčit uzavřením otopných těles. Stoupačky se podílejí na dodávce tepla do místností bytů 30–50 %, protože dodávají teplo trvale, zbytek připadá na otopná tělesa, jimiž se pomocí termostatických či jiných ventilů reguluje dodávka tepla, a tím vnitřní teplota místností.

Nenapojený byt, byť je pouze samostatně "dotápěn" (nikoli vytápěn, což plyne z přetržitosti funkce etážového topení nebo přímotopu), využívá tepelné zisky z nepřetržitě působící otopné soustavy zúčtovací jednotky. Tepelné zisky jsou tedy hodné finančního ocenění. Proto je přiměřené, aby se na úhradě nákladů na vytápění podílel ve výši základní složky nákladů podle § 5 odst. 2. Podobně byt odpojený od rozvodu TV snižuje celkovou spotřebu TV, která je menší než projektovaná, ale s vyššími tepelnými ztrátami v rozvodu TV. Rozhodnutí o odpojení je současně zásahem do soukromých práv ostatních uživatelů bytů, sdílejících společné bydlení. Ekonomický dopad změny kolaudačního rozhodnutí, byl-li dům kolaudován jako ústředně vytápěný, ovlivňuje funkci daného technického zařízení domu. Došlo-li k odpojení bytu, a to ať z jakéhokoli důvodu, pak novému stavu ve vytápění odpojeného bytu měla předcházet dohoda nájemce s vlastníkem o podílu svévolně odpojeného konečného spotřebitele na platbě za centrálně a nepřetržitě dodávané teplo prostřednictvím ústředního vytápění domu. Ustanovení § 5 odstavce 2 vyhlášky je nutno posuzovat v komplexu všech technických technologických a právních důsledků. Nevyhovuje-li příslušné pravidlo uživateli odpojeného bytu, pak má možnost vrátit se k využití společného stavebně technickému řešení otopné soustavy nebo dát přednost individuálnímu bydlení. V souvislosti se snahou o uplatnění pravidel podle vyhlášky na případ, kdy v centrálně vytápěném domě je jeden z bytů nebo několik bytů odpojených, znamená, že podle ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky jde o specifický případ, který nelze hodnotit z hlediska spravedlivě oceněné úhrady za předané teplo jako obvyklý a setrvalý jev.

Změna ustanovení ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. z původního znění § 6 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb. se smysl původního ustanovení mění Dovětkem v nyní platné vyhlášce č. 269/2015 Sb. za středníkem v textu § 5 odst. 2 vložením slov "započitatelná podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 část A. bod 2. k této vyhlášce".

Smysl této změny v postupu stanovení úhrady odpojeného bytu či nebytového prostoru nabízí interpretaci, že v § 5 odst. 2 se zásadním způsobem mění výpočet úhrad u odpojených bytů od společného rozvodu tepla. Změnou dříve platného pravidla se mění přístup k nežádoucímu odpojení. Jde o zneužití odkazu na tabulku v příloze, která má jiný smysl a rozšířením jejího užití pro tento účel není vhodné. Odpojení vyžaduje předchozí souhlas vlastníka zúčtovací jednotky a souhlasné stanovisko stavebního úřadu. V nové interpretaci ustanovení vyhlášky lze všem příjemcům služby vytápění doporučit, aby nově usilovali o odpojení, protože v nové dikci právního předpisu získají 60 % tepla za cca 1000 až 2000 Kč (v závislosti na další redukci započitatelné podlahové plochy ZZP_bytu), např. díky redukci započitatelné podlahové plochy na desetinu původního stanovení započitatelné podlahové plochy a navíc při snížení podílu základní složky na 30 %. A zbytek potřeby tepla buď vůbec nemusí saturovat (při vytápění na úrovni 18 °C), nebo si přímotopem či jinak doplní tepelnou pohodu v případě potřeby.

Velikost (podíl) základní složky nákladů na ÚT se vztahuje na započitatelnou podlahovou plochu všech jednotlivých místností odpojeného bytu. Tato započitatelná plocha se musí vypočítat podle definice jen jednorázově s využitím koeficientů podle přílohy č. 1, část A, bod 2. Účast na úhradě základní složky uživatel odpojeného bytu (a nebytového prostoru) zohledňuje skutečnost, že do místnosti odpojeného bytu prostupuje teplo stěnami ze sousedících ústředně vytápěných místností, že zpravidla odpojenými místnostmi vedou vnitřní rozvody, které je temperují a které zajišťují přívod tepla do sousedních ústředně vytápěných místností. Kromě toho tato úhrada zohledňuje skutečnost, že uživatelé odpojeného bytu využívají společné části domu, které jsou vytápěny nebo temperovány.

 NahoruMěrné náklady

Srovnejme nejprve poměr měrných nákladů odpojeného/nevytápěného/ bytu od ústředního vytápění s bytem standardně vytápěným podle známého vztahu

získáme poměr mezi náklady na 1 m² podlahové plochy bytů [15 : 9]. V procentuálním vyjádření [15 : 100 % = 9 : x → x = 60 %] to znamená, že za tzv. nevytápěný byt by se mělo platit za vytápění 60 % nákladů, které se platí za vytápěný byt, pokud jsou byty stejně velké. Při dosahované vyšší průměrné vnitřní teplotě než 15 °C je tento procentuální podíl patřičně vyšší a naopak.

Toto srovnání svědčí o tom, že při rozdělování nákladů na vytápění účtování odpojenému bytu nákladů ve výši základní složky není neodůvodněné ani příliš vysoké. Přitom je zcela na místě, aby započitatelná podlahová plocha odpojeného bytu odpovídala započitatelné podlahové ploše stanovené před odpojením od vnitřního rozvodu tepla. Jinak řečeno odpojený i neodpojený byt stejné velikosti by měl mít stejnou započitatelnou podlahovou plochu. Nutno poznamenat, že absolutní výše poměrné úhrady je dána volbou procentního podílu základní složky nákladů mezi 30–50 % z celkových nákladů na vytápění účtovaného celku – zúčtovací jednotky.

 NahoruTechnická východiska

Bytový dům je spotřebičem tepla. Je tepelnou soustavou, ve které energetickou náročnost bytového domu v daném zúčtovacím období lze přesně určit. Byty a nebytové prostory jsou pouze prvky této soustavy, jejichž tepelné provozní charakteristiky neumíme jednoznačně popsat z hlediska "spotřeby" tepla. Z chování prvků systému nemůžeme usuzovat na chování soustavy, nemůžeme je vyčlenit jako izolované tepelné soustavy, resp. posoudit, jak se na tepelných charakteristikách celku podílejí. Každý byt a nebytový prostor v zúčtovací jednotce, který byl odpojen, resp. nepřipojen, k rozvodu tepla dříve, nyní, či zda je uvažováno s jeho odpojením v budoucnosti, nelze posuzovat samostatně, ale v kontextu ústředně vytápěné zúčtovací jednotky, domu, objektu. Byt či nebytový prostor nenapojený na centrální rozvod tepla, byť je pouze samostatně "dotápěn" (nikoli vytápěn, což plyne z přetržitosti funkce…