4.6.4
Výpočet spotřeby tepla v objektech s různými tepelnými ztrátami
Ing. Jiří Skuhra, CSc.
Potřeba tepla k vytápění v bytovém, polyfunkčním nebo nebytovém domě je určena stavebně-technickými vlastnostmi domu. Spotřeba tepla k vytápění je tedy až následnou provozní charakteristikou domu, nikoliv charakteristikou určující. Předání tepelné energie probíhá zpravidla na patě objektu, přičemž odběratelem tepelné energie je vlastník objektu (např. SVJ), který by měl mít uzavřenou smlouvu o dodávce tepelné energie s dodavatelem a náklady na vytápění pak mezi jednotlivé uživatele bytu tzv. rozúčtovat. Vytápění bytu nebo nebytového prostoru v bytovém či polyfunkčním domě probíhá v režimu poskytování tepelné energie ze strany vlastníka objektu, který náklady na tepelnou energii rozúčtoval mezi jednotlivé vytápěné prostory. V případě vytápění bytového nebo polyfunkčního domu (dálkovým vytápěním nebo vytápěním z domovní kotelny) je obecně postupováno podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o službách), který upravuje mimo jiné postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Dále je také postupováno podle pravidel uvedených ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v platném znění (po její novele vyhláškou č. 376/2021 Sb.), o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění pozdějších předpisů. U nebytového domu se ocenění podílu na nákladech na teplo s nájemci nebytových prostor realizuje podle kritérií, která jsou předem dohodnuta smluvními stranami. Obvyklé kritérium pro rozvrh individuálních nákladů na teplo je zde objem vytápěného prostoru resp. započitatelná podlahová plocha, která redukuje trojrozměrný prostor do dvourozměrné plochy.
NahoruEnergetické dodávky pro “zákazníka“ a “spotřebitele“
Tzv. “konečnému zákazníkovi“ vyplývá dodavateli povinnost vyúčtovat skutečně dodané, tj. naměřené, množství tepelné energie dle vyhlášky č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (tato vyhláška bude od 1. ledna 2022 nahrazena vyhláškou č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích; připravuje se novela této vyhlášky s předpokládanou účinností od 1.4.2022). Reaicí na evropskou směrnici o energetické účinnosti s důrazem na formu a frekvenci vyúčtování dodávek tepla a teplé vody je novela energetického zákona č. 458 /2000 Sb. zákonem č. 362/2021 Sb. Netradičně tato novela pojednává nejen o povinnostech poskytovatele energetických dodávek, ale upravuje i zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií tím, že zařazuje do § 7 tohoto zákona odst. 10 (koriguje požadavky podle odstavce 4 písm. c), 11 (stanovuje funkci “dálková odčitatelnost“ stanovených měřidel a přístrojů registrujících dodávku tepelné energie a určuje povinnost instalací po 1.1.2022) a 12 (vysvětluje pojem “dálkově odečitatelný“). Cena energetických dodávek se řídí ekonomicky oprávněnými náklady (viz ustanovení § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) nezbytnými pro výrobu a rozvod tepelné energie v kalendářním roce a majícími oporu v účetnictví dodavatele, tvořeného v souladu s Českými účetními standardy podle zákona o účetnictví. Podmínky pro určení některých ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie jsou uvedeny v příloze č. 1 platného cenového rozhodnutí ERÚ (č. 2/2013).
NahoruRozvrh nákladů na teplo uvnitř domu
Vnitřní prostory domu nejsou izolovanými tepelnými soustavami, ale prostory s různou tepelnou náročností na jejich vytápění spolu s různými prostupy tepla a různou mírou tepelné pohody vyžadovanou uživatelem těchto prostor. Proto nelze hovořit o konkrétní spotřebě tepla, ale jen o stanovení individuálního podílu na fakturovaných nákladech na teplo v domě.
Teplo a základní veličiny a vztahy s ním související…
