4.6.12
Žádná legislativa nesmí potlačovat technický rozvoj ani při měření spotřeby tepla v bytech
Ing. Miroslav Los
Očekávané nové informace k měření tepla v bytech po účinnosti novely energetického zákona byly prezentované mimo jiné prostřednictvím webináře k evropským směrnicím EED, Artav záznam 28_5_2021.mp4 . Pro úplnost a vyváženost webináře doplňujeme informace o denostupňové metodě a vyvracíme některá nepravdivá tvrzení zde uvedená.
Nahoru1. Změna parametrů moderních bytových domů
Vedoucím ARTAV bylo řečeno, že používání denostupňové metody na nových projektech nebude umožněno. Dotazem na MPO bylo ověřeno, že nic takového se nechystá, evropská směrnice připouští, že je možné použít perspektivní alternativní řešení pro měření spotřeby tepla v bytech. Obecně technický rozvoj žádného výrobku, a ani technologií, není ukončen a je správné mít otevřené podmínky pro nová řešení. MPO musí svou legislativou toto umožňovat, podporovat a vybízet rozvojová řešení ve všech oblastech, zejména tuzemská řešení. To platí zejména o řešeních, která mají fyzikální podstatu a přinášejí uživatelům spravedlivější řešení a větší komfort. A tou bezpochyby denostupňová metoda měření je. V souladu s rozvojem výpočetní a komunikační techniky umožňuje splnit požadavky na spravedlivější rozdělení nákladů na topení a úsporné chování uživatelů.
Princip metody měření tepla na radiátorech je cca sto let starý a jediný pokrok je v tom, že odpařovací trubičky byly nahrazeny elektronickým teploměrem. Na samé metodě nic víc nelze vylepšit, pomineme-li různé přidávané subjektivní koeficienty nebo matematické operace s naindikovanými daty, vtlačující je při rozúčtování do stanoveného rozmezí. To již nemá nic společného s původními daty, která by měla jednoznačně vyjadřovat užívaný teplotní komfort uživatele. Ostatně česká legislativa stanovuje vytápění bytů jako službu pro dosažení určitého teplotního komfortu, kde kritériem je teplota v bytech.
U stávajících bytových domů se podstatně změnily parametry, a to ve výrazném zvětšení teplotního odporu vnější obálky domů (fasády, okna, zateplení střech), a důsledkem toho výrazně narostly mezibytové teplotní toky. Ty mohou být pro utváření teplotního komfortu pro určité byty majoritní oproti podílu tepla z radiátorů. Proto je třeba mít metodu měření tepla v bytech, která dokáže tyto skutečnosti podchytit, vyhodnotit a promítnout do rozúčtování bez subjektivních korekčních koeficientů nebo upravujících matematických algoritmů. Také je třeba si uvědomit, že po zateplení objektu se významně snížily možnosti úspor každého uživatele, a naopak významně vzrostl, kvůli působení mezibytových teplotních toků, požadavek na co nejspravedlivější rozdělení nákladů za teplo v bytovém domě.
Denostupňová metoda (také nazývaná měřením tepelné pohody) průběžně vypočítává topné jednotky (denostupně) přímo z užívané teploty bytu, která je aktuálně uživateli zveřejněná, a tudíž se může uživatel podle ní úsporně chovat. Je to významný parametr, uživateli velmi oceňovaný a využívaný. Takto užívaná, podle potřeby minimální přijatelná teplota bytu je zdrojem úspor a přímo vstupuje do výpočtu zaregistrovaných denostupňů během topného období, a to bez jakýchkoli koeficientů. Denostupňová metoda dává zcela nový pohled na tepelný provoz domu, včetně snadné možnosti provedení tepleného auditu domu.
Nahoru2. Vztah evropské a české legislativy
Při všech řešeních vedoucích k úspornému chování je třeba respektovat, že podle zákona č. 406/2000 Sb. § 2, písmeno i, je vytápění proces sdílení tepla do vytápěného prostoru, zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí.
Platí směrnice EU 2018/2002 a novelizovaná směrnice EU 2012/27 ze dne 11. prosince 2018, která má být promítnuta do české legislativy. Ve svém návrhu obsahuje požadavky, aby od 1. 1. 2020 již nebyla instalována jiná zařízení pro měření spotřeby tepla než ta, která mají rádiový odečet. Od 1. 1. 2021 by se mělo rozúčtování nákladů provádět dvakrát ročně, na vyžádání čtvrtletně, od 1. 1. 2027 by rozúčtování nákladů mělo být prováděno měsíčně, přičemž jednou ročně bude fakturační, a od 1. 1. 2028 by neměly být v provozu jiné měřiče než ty s rádiovým odečtem.
Kromě možnosti častých odečtů jsou formulovány další požadavky v příloze VIIa směrnice v kapitole Minimální požadavky na informace o vyúčtování a o spotřebě na vytápění, chlazení a teplou užitkovou vodu:
bod c) srovnání aktuální spotřeby konečných uživatelů se spotřebou na vytápění a chlazení za stejné období předcházejícího roku (v grafické podobě) opravené o klimatický faktor‚
bod f) srovnání s průměrným…
