č. 1612/2008 Sb. NSS, Účetnictví: účetní období
č. 1612/2008 Sb. NSS
Účetnictví: účetní období
k § 3, § 17 a § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 492/2000 Sb. a č. 353/2001 Sb.*)
k § 28a odst. 4 a § 69d obchodního zákoníku, ve znění zákonů č. 370/2000 Sb. a č. 501/2001 Sb.**)
I. Za „samostatné“ účetní období ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 575/2002 Sb., nelze považovat období (časový úsek, část kalendářního roku) od účinnosti změny právní formy obchodní společnosti (zde 29. 5. 2002) do konce účetního období vymezeného § 3 odst. 2 citovaného zákona, které v předmětné věci skončilo dnem 31.12. 2002.
II. Není-li povinná, auditorem ověřená, účetní závěrka (§ 28a odst. 4 a § 69d odst. 7 obchodního zákoníku) za období od počátku účetního období (v této věci od 1. 1. 2002) do okamžiku změny právní formy akciové společnosti na veřejnou obchodní společnost (28. 5. 2002) doposud schválena, může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona (§ 17 odst. 7 věta druhá zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Provést opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku lze přitom nejpozději do konce následujícího účetního období.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2008, čj. 7 Afs 104/2007-89)
Věc: Veřejná obchodní společnost DIL Czech Teplice proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o sestavení účetní závěrky, o kasační stížnosti žalobkyně.
K 29. 5. 2002 došlo ke změně obchodního jména a právní formy z akciové společnosti TKT Teplice na veřejnou obchodní společnost DIL Czech Teplice. V souvislosti s přeměnou obchodní společnosti podala řádné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. do 28. 5. 2002, ve kterém vykázala daň z výši 7 686 760 Kč. Proti vyměření daně podala dne 24. 9. 2002 odvolání a jako jeho součást předložila dodatečné daňové přiznání za období od 1. 1. do 28. 5. 2002, přičemž z předložených dokladů vyplynula daňová ztráta ve výši 813 612 Kč. Finanční úřad odvolání vyhověl dne 4. 10. 2002. Následně dne 24. 10. 2002 zahájil u žalobkyně daňovou kontrolu na předmětné období. Při ní bylo zjištěno, že stěžovatelka zaúčtovala do daňových výnosů na účet 663.000
kurzový zisk ve výši 813 612 Kč. Tento daňový výnos byl nesprávně zahrnut do řádku 112 daňového přiznání, čímž žalobkyně snížila za uvedené období daňový základ. Dne 25. 11. 2002 vydal finanční úřad dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob, kterým byla zrušena daňová ztráta ve výši 813 612 Kč. Dne 6. 5. 2003 podala žalobkyně dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 1. 1. do 28. 5. 2002, kde vyčíslila daňovou povinnost na 166 136 Kč. Opírala se o nově provedenou účetní závěrku. Finanční úřad pro Prahu 1 (dále též „finanční úřad“) dne 4.7. 2003 zastavil řízení o dodatečně podaném daňovém přiznání, neboť šlo o nepřípustné podání podle § 27 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 41 odst. 4 písm. d) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, jež bylo žalovaným dne 13. 5. 2004…
