č. 1326/2007 Sb. NSS, Daňové řízení: ustanovení zástupce právnické osobě
č. 1326/2007 Sb. NSS
Daňové řízení: ustanovení zástupce právnické osobě
Řízení před soudem: rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení
k § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 70 písm. c) soudního řádu správního
I. K použití institutu ustanovení zástupce právnické osobě podle § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přistoupí správce daně nikoli svévolně, bude-li to považovat za vhodné, ale vždy, když dojde k situaci v tomto ustanovení presumované, tj. pokud vzniknou pochybnosti o tom, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat. Správce daně zde nemá prostor pro volnou úvahu, co se týče volby dalšího procesního postupu, ale pouze co se týče volby osoby, kterou zástupcem ustanoví.
II. Rozhodnutí o ustanovení zástupce podle § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je svou povahou rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení; takové rozhodnutí je ze soudního přezkumu vyloučeno [§70 písm. c) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2006, čj. 5 Afs 86/2005-50)
Věc: Tetyana M. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o zastoupení pro daňové řízení, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím Finančního úřadu v Prostějově ze dne 18. 3. 2002 byla žalobkyně ustanovena zástupcem pro daňové řízení ve věci společnosti O. Při rozhodování dle § 10 odst. 2 daňového řádu vycházel správní orgán I. stupně ze skutečnosti, že v období od 5. 4. 2000 do 27. 6. 2001 byla žalobkyně ve funkci jednatelky uvedené společnosti, k zápisu nového jednatele do obchodního rejstříku nedošlo, nebyla známa osoba oprávněná jednat jménem společnosti a ostatní společníci zapsaní v obchodním rejstříku mají trvalé bydliště na Ukrajině.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný podle § 50 odst. 6 d. ř. dne 8. 7. 2003 zamítl.
Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 17. 3. 2005 odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že napadený úkon není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.
Proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě brojila žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, ve které zejména namítla porušení § 10 odst. 2 d. ř., neboť správní orgán I. stupně nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci před vydáním rozhodnutí a ustanovil stěžovatelku zástupcem pro daňové řízení společnosti O.; v důsledku toho zasáhl správní orgán do jejích práv i povinností. Stěžovatelka má za to, že při rozhodování o ustanovení zástupce daňového subjektu nemůže platit pro správní orgán libovůle, věc nebyla zákonem stanoveným způsobem projednána, rozhodnutí není v souladu se zákony a nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Dále stěžovatelka namítá nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem. Krajský soud v Ostravě návrh odmítl s odkazem na § 65 odst. 1 s. ř. s. ve vazbě na § 70 písm. a) s. ř. s. s tím, že v případě rozhodnutí o ustanovení zástupce se jedná o úkon, který je svojí povahou vyloučen ze soudního přezkumu. Stěžovatelka zdůrazňuje, že rozhodnutí není v souladu se zákony,…
