č. 2629/2012 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: osvobození od daně; jediné nedílné plnění
č. 2629/2012 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: osvobození od daně; jediné nedílné plnění
k § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ve zdaňovacím období let 2008 a 2009 (v textu jen „zákon o DHP“)
Plnění poskytované osobou oprávněnou užívat nebytový prostor, které spočívá v přenechání práva užívat blíže specifikovanou část nebytových prostor za účelem umístění výherního hracího přístroje třetí osobě a současně v poskytování služeb nezbytných fakticky nebo z pohledu veřejnoprávních předpisů pro řádné provozování výherních hracích automatů (zajišťování běžného provozu přístroje, vykonávání dozoru v herně atd.) téže osobě, je třeba pro účely daně z přidané hodnoty považovat za jediné, nedílné plnění. Při úvaze o osvobození plnění od daně dle § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, nelze toto nedílné plnění uměle štěpit na dílčí plnění, tj. na část osvobozenou od daně a část neosvobozenou.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2012, čj. 1 Afs 22/2012-53)
Prejudikatura: č. 1301/2007 Sb. NSS a č. 2184/2011 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 12. 9. 2000, Komise proti Irsku (C-358/97, Recueil, s. I-6301), ze dne 18. 1. 2001, Stockholm Lindöpark (C-150/99, Recueil, s. I-493), ze dne 4. 10. 2001, Goed Wonen (C-326/99, Recueil, I-6831), rozhodnutí ze dne 12. 6. 2003, Sinclair Collis (C-275/01, Recueil, s. I-5965), ze dne 18. 11. 2004, Temco Europe (C 284/03, Sb. rozh. s. I-11237), ze dne 6. 12. 2007, Gabriele Walderdorff (C-451/06, Sb. rozh. s. I-10637), ze dne 21. 2. 2008, Part Service (C-425/06, Sb. rozh. s. I-897) a ze dne 11. 6. 2009, RLRE Tellmer Property (C-572/07, Sb. rozh. s. I-4983).
Věc: Společnost s ručením omezeným B + B CZ proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad v Ústí nad Orlicí (správce daně) zahájil u žalobkyně dne 24. 3. 2010 daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za všechna čtvrtletní zdaňovací období kalendářního roku 2008 a 2009. V průběhu daňové kontroly správce daně zjistil, že žalobkyně nakládala s plněními, která poskytla na základě smluv o podnájmu nebytových prostor čtyřem provozovatelům výherních hracích přístrojů, jako s plněními osvobozenými od daně na základě § 56 odst. 4 zákona o DPH. Správce daně ovšem dospěl k závěru, že tato plnění překračují rámec pouhého nájmu nebytových prostor, a nelze je tak považovat za plnění osvobozená od daně. Následně dodatečnými platebními výměry doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období. Odvolání proti těmto dodatečným platebním výměrům žalovaný zamítl.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové zamítl pro nedúvodnost. Činnost žalobkyně dle krajského soudu nespočívala v pouhém pasivním poskytování jednotlivých místností v nemovitosti závisejícím na plynutí času bez vytváření přidané hodnoty. Z nájemních a podnájemních smluv totiž plyne, že se žalobkyně zavázala zajistit osoby, které budou vykonávat dohled ve smyslu požadavků daných příslušným zákonem, dbát, aby do nebytových prostor nevstoupila osoba mladší 18 let,…
