č. 3654/2017 Sb. NSS, Pobyt cizinců: správní vyhoštění; výdělečná činnost
č. 3654/2017 Sb. NSS
Pobyt cizinců: správní vyhoštění; výdělečná činnost
k čl. 1 a 2 dohody mezi vládou ČR a vládou státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů zveřejněné pod č. 237/1996 Sb. sdělením Ministerstva zahraničních věcí ze dne 11. 4. 1996 (v textu jen „Dohoda“)
k § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 a písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 217/2012 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 379/2007 Sb. a č. 427/2010 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
I. Za výdělečnou činnost ve smyslu čl. 1 a 2 dohody mezi vládou ČR a vládou státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů zveřejněné pod č. 237/1996 Sb. sdělením Ministerstva zahraničních věcí ze dne 11. 4. 1996 se považuje i výkon funkce jednatele obchodní korporace. Výdělečnou činností je i aktivita, z níž cizinci přímo neplyne zisk či jiná odměna. Podstatné je, že činnost obchodní korporace, za níž cizinec jedná, míří k vytvoření zisku, třebaže až v budoucnu.
II. Vykonává-li státní příslušník Izraele během pobytu na území České republiky výdělečnou činnost z pozice jednatele společnosti, lze mu uložit správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Závěr o výkonu výdělečné činnosti nemusí nutně vést ke správnímu vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 téhož zákona, neboť pod toto ustanovení nelze podřadit jakoukoliv výdělečnou činnost.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2017, čj. 6 Azs 221/2017-24)
Prejudikatura: č. 3134/2014 Sb. NSS.
Věc: Aviram H. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 11. 5. 2016 provedli pracovníci oblastního inspektorátu práce hl. m. Prahy kontrolu ve stánku s rychlým občerstvením, při níž bylo zjištěno, že žalobce zde vykonával pracovní činnost, a to přípravu potravin. Pracovníci oblastního inspektorátu práce následně přivolali policejní hlídku, která lustrací zjistila, že žalobci nebylo vydáno povolení k zaměstnání na území ČR. Žalobce disponoval pouze cestovním dokladem Izraele.
Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále „krajské ředitelství Policie“), zahájilo se žalobcem řízení ve věci správního vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinců. Rozhodnutím ze dne 6. 9. 2016 uložilo žalobci správní vyhoštění na dobu jednoho roku dle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o pobytu cizinců, neboť žalobce pobýval na území České republiky v období od 15. 4. 2016 do 11. 5. 2016 bez víza, ač k tomu nebyl oprávněn, a neměl ani oprávnění k pobytu. Žalobce přicestoval na území ČR dne 11. 4. 2016, ode dne 14. 4. 2016 byl zapsán jako jednatel společnosti GITTENS s. r. o. Od tohoto data byl žalobcův pobyt považován za pobyt za účelem výdělečné činnosti. Nesplnil proto podmínky bezvízového styku stanovené v Dohodě.
Žalobce podal proti…
