3.4.2.6
Doručení pozvánky na shromáždění vhozením do poštovní schránky
JUDr. Jiří Čáp, Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Monika Vavříková
V konkrétním případu řešíme formulaci ustanovení stanov ke svolávání shromáždění. Je zde uvedeno typické vyvěšení pozvánky 14 dní předem a zároveň "zaslání pozvánky". Je pozvánka vhozená výborem do poštovní schránky řádně doručená? Nemůže být rozporováno, že pozvánka nebyla zaslána poštou?
Vycházíme-li z formulace, podle které stanovy určují způsob pozvání na shromáždění tak, že požadují jednak "vyvěšení" na nástěnce (vývěsce, apod.) v domě, pro který vzniklo SVJ, jednak požadují "zaslání" pozvánky, může vznikat rozdílný výklad výrazu "zaslání" v tom smyslu, zda postačí či nepostačí pouhé vhození do poštovní schránky, bez využití provozovatele poštovních služeb.
V praxi, a zejména v případě sporu mezi SVJ a členem SVJ, může tedy vznikat rozdílný pohled na výklad použitého výrazu "zaslání" při posuzování, zda byl člen SVJ řádně pozván na shromáždění v souladu se stanovami, či nikoliv.
Podobný problém byl diskutován také v případě družstev (včetně bytových družstev) ve vztahu k požadavku § 636 ZOK (zákona o obchodních korporacích) uveřejnit pozvánku na čl. schůzi na informační desce družstva a současně ji "zaslat" členům na adresu uvedenou v seznamu členů (v družstvech je seznam členů veden povinně podle výslovných ust. ZOK).
Dle § 636 odst. 3 ZOK dále platí, že se souhlasem člena mu může být pozvánka zasílána pouze elektronicky na adresu uvedenou v seznamu členů. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.
V ustanoveních NOZ o bytovém spoluvlastnictví (a o SVJ a jeho orgánech) není vůbec zahrnuto výslovné ustanovení o způsobu svolávání shromáždění. Není tedy ani předepsáno, že by se měla pozvánka doručovat za využití provozovatele poštovních služeb. Pouze v ust. § 1207 NOZ se stanoví minimální frekvence svolání shromáždění, požadavek na poskytnutí možnosti všem členům včas se seznámit s podklady týkajícími se pořadu zasedání, pokud nejsou tyto podklady připojeny k pozvánce, a dále možnost na základě žádosti nejméně 2 vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů zařadit na pořad shromáždění jimi určenou záležitost za předpokladu, že byla žádost podána před rozesláním pozvánky a že je k takové záležitosti navrženo usnesení nebo je její zařazení odůvodněno.
V ustanoveních NOZ se tedy pro SVJ nepředepisuje způsob svolávání shromáždění; podle ust. § 1200 odst. 2 písm. d) NOZ mají stanovy obsahovat také ustanovení o způsobu svolávání, jednání a usnášení orgánů SVJ.
Dle ust. § 1221 odst. 1 NOZ pak platí, že pokud z ustanovení o společenství vlastníků nevyplývá něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.
Jde především o požadavek (přiměřeně podle § 249 NOZ ve vtahu ke způsobu svolání čl. schůze spolku) svolat shromáždění "vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami", a dále požadavek určit místo a čas zasedání tak, "aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit", a dále, že z pozvánky "musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání". Lhůta pro svolání podle § 249 odst. 1 NOZ (minimálně třicet dnů před datem konání) se použije pouze, není-li ve stanovách upraveno jinak (přičemž stanovení této lhůty má dispozitivní povahu, stanovy se tedy od ní mohou odchýlit).
Z uvedeného plyne, že úprava způsobu svolávání shromáždění je svěřena stanovám SVJ, při dodržení uvedených pravidel v ustanoveních NOZ o spolku, přiměřeně použitelných také pro SVJ.
NahoruDoporučujeme jednoznačnou formulaci stanov
Pokud stanovy konkrétního SVJ požadují dvojí způsob pozvání (uveřejnění na vývěsce a současně "zaslání" písemné pozvánky všem členům), měl by být text stanov formulován jednoznačně vyložitelným způsobem tak, aby z textu stanov (z dikce příslušného ustanovení stanov) bylo pro orgány SVJ a pro členy SVJ jednoznačně vyložitelné a srozumitelné, zda lze doručit pozvánku vlastníkům jednotek - členům SVJ např. výborem přímo do schránky, anebo zda se má na mysli "zaslání" pozvánky poštou na adresu člena, např. uvedenou v seznamu členů. Jinak mohou vznikat, a také leckdy vznikají, rozdílná stanoviska ohledně způsobu splnění povinnosti "zaslání" – tedy zda postačí pouhé vhození (např. členem výboru apod.) do poštovní schránky, anebo je nezbytné zaslat pozvánku s využitím provozovatele poštovních služeb – tedy poštou.
Lze sice souhlasit s tím, že i v případě doručování poštou bude pozvánka pouze "vhozena" do poštovní schránky (nejde-li o zásilku doporučenou či určenou do vlastních rukou, na dodejku apod.), avšak jsou zde také další okolnosti. Např. mohl-li by se podle neurčitého znění stanov člen SVJ domnívat, že jde o zaslání poštou, pak by se mohl spoléhat, že mu neunikne svolání shromáždění, protože při nikoliv trvalé nepřítomnosti (např. na dovolené, při pobytu na chatě apod.) si může zařídit na poště doručování poštovních zásilek po tuto dobu na tuto přechodnou adresu. Mohla by se sice klást otázka, zda by mohlo být dovozováno, že má člen SVJ oznamovací povinnost stanovenou v ust. § 1177 NOZ (tj. povinnost oznamovat změnu svého bydliště) také v případě, kdy jde pouze např. o pobyt na dovolené, po určitou dobu na chatě apod., spíše však lze dovozovat, že v takovém případě se ust. § 1177 NOZ nepoužije, pokud takovou povinnost neurčí stanovy SVJ pro účely doručování členovi.
Lze také dovozovat, že při právním posouzení otázky, zda – v případě nejasného či rozporovaného smyslu ustanovení stanov SVJ o způsobu "zaslání"…