Nález 2/2002 SbNU, sv.25, K oprávnění soudů přezkoumávat, zda rozhodnutí správního orgánu v období nesvobody bylo či nebylo důsledkem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 25, nález č. 2
I. ÚS 263/99
K oprávnění soudů přezkoumávat, zda rozhodnutí správního orgánu v období nesvobody bylo či nebylo důsledkem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody
Ústavní soud ve své praxi přiznává restitučním zákonům povahu leges speciales, kterými se demokratická společnost snaží zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd spočívajících v porušování lidských práv ze strany státu. Stát i jeho orgány jsou povinny postupovat v řízení podle těchto zákonů v souladu se zákonnými zájmy osob, jejichž újma na základních lidských právech má být alespoň částečně kompenzována. Musí ke speciální právní úpravě přistupovat se všemi důsledky, které speciální úprava pro restituce vyžaduje, tedy při aplikaci pečlivě sledovat cíle, které jsou platnými restitučními tituly sledovány, jakož i sledovat, zda dané záměry jsou plněny. K tomu účelu jsou pak soudy oprávněny i povinny přezkoumávat, zda rozhodnutí správního orgánu v období nesvobody bylo či nebylo důsledkem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, a napravovat zjištěné chyby v rámci přístupu k aplikaci restitučních předpisů.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 8. ledna 2002 sp. zn. I. ÚS 263/99 ve věci ústavní stížnosti L. H. a spol. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 28. 1. 1999 sp. zn. 38 Ca 142/98, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu ve Strakonicích, okresního pozemkového úřadu, z 1. 4. 1998 č. j. PÚ/781/91/K/6, že stěžovatelky nenabývají vlastnictví k jedné polovině nemovitostí.
I. Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 1999 č. j. 38 Ca 142/98-26 a rozhodnutí Okresního úřadu ve Strakonicích, okresního pozemkového úřadu, ze dne 1. 4. 1998 č. j. PÚ/781/91/K/6 se zrušují.
II. Odůvodnění
Stěžovatelky ve včas podané ústavní stížnosti ze dne 10. 5. 1999 napadají rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 1999 č. j. 38 Ca 142/98-26, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu ve Strakonicích, okresního pozemkového úřadu, ze dne 1. 4. 1998 č. j. PÚ/781/91/K/6, jímž navrhovatelky - stěžovatelky - nenabývají vlastnictví k jedné polovině nemovitostí v obci V., katastrálním území Č., které jsou uvedeny v jeho výroku. Navrhují, aby napadený rozsudek byl zrušen, neboť jsou přesvědčeny o tom, že toto rozhodnutí, jakož i postup Městského soudu v Praze je v rozporu se zásadami spravedlivého procesu podle čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V důvodech této ústavní stížnosti stěžovatelky poukazují na to, že z předložených písemných dokladů, které v mezidobí před rozhodnutím odvolacího soudu zaslaly správnímu orgánu prvního stupně se žádostí o autoremeduru, lze mít pochybnosti o přechodu předmětných nemovitostí, které byly ve vlastnictví jejich právního předchůdce J. H., na stát, neboť v odůvodnění rozhodnutí…
