Nález 94/2000 SbNU, sv.18, K důvodům koluzní a útěkové vazby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 94

I. ÚS 645/99

K důvodům koluzní a útěkové vazby

K posouzení toho, zda předmětný skutek skutečně lze považovat za trestný čin nebo toliko za obchodněprávní spor, jsou v první řadě oprávněny orgány činné v trestním řízení, které v tomto směru stále provádějí potřebné dokazování; Ústavnímu soudu proto nepřísluší v této fázi trestního řízení - jestliže rozhoduje toliko o ústavní stížnosti proti usnesení soudu o vzetí do vazby - jejich dosavadní postup v tomto směru zpochybňovat. V této souvislosti Ústavní soud již opakovaně judikoval, že důvod ke zrušení rozhodnutí obecného soudu by byl dán pouze tehdy, pokud by jeho právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly (srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 84/94, Ústavnísoud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 3, C. H. Beck, 1995, str. 257).

Za skutečnost odůvodňující vzetí do vazby nemůže být jako dostačující akceptováno to, že obviněný je cizím státním občanem, což „vytváří pouze abstraktní možné nebezpečí, nikoli konkrétní skutkově podloženou hrozbu, jež má být vazbou odstraněna“ (nález sp. zn. II. ÚS 347/96, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, str. 349).

Důvod útěkové vazby nelze spatřovat v samotné skutečnosti, že obviněný může kdykoliv opustit území České republiky, neboť svoboda pohybu je ústavně zaručena (čl. 14 Listiny základních práv a svobod) a z důvodu realizace tohoto základního práva není možno dovozovat existenci uváděného vazebního důvodu.

Existenci tohoto vazebního důvodu [roz. podle § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu] nelze dovodit ani z toho, že obviněný v době rozhodování o vzetí do vazby dosud nebyl řádně vyslechnut za přítomnosti obhájce, pokud při výslechu toliko využil svého zákonného práva a vyslovil, že odmítá k věci vypovídat. Ústavní soud opakovaně judikoval, že „za maření nebo ztížení dosažení účelu trestního řízení, jež může odůvodňovat rozhodnutí o vazbě, nelze nikdy považovat jednání, jež je součástí práva obviněného na obhajobu“ (nález sp. zn. III. ÚS 148/97, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, str. 65). Koluzní vazební důvod může být dán pouze - při splnění všech zákonných podmínek - tehdy, jestliže zájem na objasňování trestného činu převyšuje zájem na svobodě jednotlivce (k tomu srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 264/98, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 11, str. 261).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 21. června 2000 sp. zn. I. ÚS 645/99 ve věci ústavní stížnosti O. F. U. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 z 10. 11. 1999 sp. zn. Nt 401/99 a proti usnesení Městského soudu v Praze z 29. 11. 1999 sp. zn. 44 To 1401/99 o tom, že stěžovatel se bere do vazby.