3.6.1.3
Některé poznatky z dosavadní praxe v SVJ k zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění
JUDr. Jiří Čáp
Nahoru Plná moc k zastoupení a rozhodování per rollam
V tomto případě byla posuzována situace v SVJ, jehož stanovy umožňují zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění, pokud byla udělena vlastníkem jednotky plná moc zmocněnci pro konkrétní zasedání shromáždění, avšak toto řádně svolané shromáždění se nesešlo (nebylo způsobilé jednat a usnášet se z důvodu nízké účasti členů SVJ na shromáždění) a svolavatel využil možnosti stanovené v § 1210 odst. 1 NOZ navrhnout v písemné formě (do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno), aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech (které byly uvedeny v pozvánce na řádně svolané zasedání shromáždění) mimo zasedání shromáždění (způsobem per rollam podle § 1210 - § 1214 NOZ a stanov SVJ). V tomto případě vzniká otázka, zda plná moc vystavená pro zastoupení na jednání a rozhodování již řádně svolaného shromáždění platí také pro případ, že se nesejde řádně svolané shromáždění a podle § 1210 odst. 1 NOZ budou vlastníci jednotek rozhodovat mimo zasedání shromáždění (per rollam).
Vzhledem k tomu, že v tomto případě nejde o hlasování na zasedání shromáždění (a vlastník jednotky případně udělil plnou moc ze subjektivního hlediska pouze z toho důvodu, že se nemůže nebo nechce osobně účastnit zasedání shromáždění, což však není patrné ve většině případů z textu plné moci), nelze "automaticky" předpokládat, že zmocnitel projevil udělením plné moci také vůli k zastoupení pří písemné formě rozhodování mimo zasedání shromáždění (per rollam postupem podle § 1210 - § 1214 NOZ a navazujících ustanovení stanov SVJ, kdy se nemusí vlastník jednotky nikam osobně dostavit na zasedání). Lze proto dospět k závěru, že v případě, kdy zmocnitel má na mysli zastoupení na zasedání shromáždění a současně zastoupení při případném rozhodování per rollam (pokud by se řádně svolané shromáždění nesešlo), je potřebné tuto vůli výslovně projevit v textu plné moci, tedy uvést výslovně, že zmocnění platí také pro případ rozhodování per rollam, nesejde-li se řádně svolané zasedání shromáždění. – Platí to však jen tehdy, když vlastník jednotky skutečně chce projevit vůli, aby byl zastoupen i v případě písemného rozhodování mimo zasedání shromáždění – per rollam.
Jinou záležitostí je případ, kdy je přímo rozhodováno vlastníky jednotek mimo zasedání shromáždění ve smyslu § 1210 odst. 2 NOZ (tedy v jiných případech než z důvodu, že se nesešlo řádně svolané zasedání shromáždění, jak to má na mysli § 1210 odst. 1 NOZ, což mohou být situace, kdy na základě § 1210 odst. 2 NOZ stanovy umožňují i v jiných případech rozhodovat případně mimo zasedání shromáždění – per rollam). Pokud by se chtěl vlastník jednotky nechat zastoupit (z jakéhokoliv důvodu) při tomto rozhodování vlastníků jednotek per rollam podle § 1210 odst. 2 NOZ (což nemusí být vyloučeno, spíše by se však mohlo jednat o výjimečné případy), bylo by nezbytné formulovat text plné moci tak, aby bylo zřejmé, že jde o zastoupení při konkrétním rozhodování vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění – per rollam (s uvedením údaje o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky k návrhům usnesení vyjádřit ve smyslu § 1211 - podle tohoto ustanovení musí být tato lhůta vždy v návrhu na rozhodování mimo zasedání výslovně uvedena).
Z praxe SVJ je patrné, že i tyto případy zastoupení při rozhodování vlastníků jednotek per rollam, které má na mysli § 1210 odst. 2 NOZ (tyto případy možnosti rozhodovat per rollam by musely být uvedeny ve stanovách SVJ), se z různých důvodů občas vyskytnou – např. z důvodu zdravotního stavu, věku, potíží s psaním apod. Vlastník jednotky má zájem, aby tuto záležitost "vyřídil" zmocněnec (např. rodinný příslušník), aby tento vlastník jednotky (podle svého vlastního mínění) "něco nezkazil". Text plné moci by musel být v takovém případě přizpůsoben skutečnosti, že jde o zastoupení při rozhodování per rollam.
Nahoru Možnost zmocněnce pověřit zastupováním další osobu (substituta)
Jde o otázku, zda je možné, aby osoba s udělenou plnou mocí (zmocněnec), zastupující člena SVJ při jednání a rozhodování shromáždění (v případě, že stanovy SVJ umožňují toto zastupování bez nějakých omezení, kdo může být zmocněncem), v případě svého akutního onemocnění zmocnila další osobu ve stejném rozsahu původní plné moci, a to bez vědomí člena SVJ - původního zmocnitele.
Odpověď lze zřejmě nalézt v ustanoveních NOZ o smluvním zastoupení.
V případě, že jde o obecného zmocněnce, tj. nejde o zastoupení advokátem, lze vycházet z § 438 NOZ. Podle tohoto ustanovení zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce (substituta) může tento zástupce (zmocněnec) pověřit jedině v případě, že je to se zastoupeným (tj. s osobou, která udělila plnou moc) ujednáno, nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, vždy však zmocněnec, jemuž člen SVJ udělil plnou moc, odpovídá za řádný výběr této osoby.
V praxi to znamená, že by mohl zástupce (zmocněnec) pověřit dalšího zástupce (substituta), nejde-li o případ nutné potřeby ve smyslu § 438 NOZ, jedině v případě, pokud by to bylo výslovně mezi zmocnitelem a zmocněncem dohodnuto (bylo by to výslovně uvedeno v písemné plné moci). Jinak není možné, aby zástupce (zmocněnec) pověřil dalšího zástupce (substituta) bez předchozí dohody s osobou, kterou zastupuje (se zmocnitelem), nejde-li o situaci, kterou má na mysli § 438 NOZ. V § 438 NOZ se uvádí (zcela nově oproti předchozímu občanskému zákoníku), že zástupce (zmocněnec) může pověřit dalšího zástupce (substituta), pokud to vyžaduje nutná potřeba. Zákon neuvádí blíže, jakou situaci lze označit za nutnou potřebu ve smyslu tohoto ustanovení. V odborné literatuře se k tomu zaujímá např. stanovisko, že nutnou potřebou se rozumí situace, kdy zástupce (zmocněnec) s ohledem na subjektivní nebo objektivní překážku nemůže jednat jménem zastoupeného s běžnou péčí a opatrností ve smyslu § 4 odst. 1 NOZ, případně, je-li třeba při specifickém právním jednání postupovat nikoliv s běžnou, ale s odbornou péčí.
Pokud nastane taková situace nutné potřeby, měl by zástupce (zmocněnec) nejdříve požádat toho, kdo mu udělil plnou moc (tj. zmocnitele) o souhlas k tomuto pověření dalšího zástupce, pokud je to z časových důvodů možné.
Pokud by zástupce (zmocněnec) pověřil dalšího zástupce (substituta) bez ujednání se zastoupeným (zmocnitelem) a nejednalo by se o případ nutné potřeby takové povahy, že si z časových důvodů nemohl vyžádat souhlas zastoupeného s pověřením dalšího zástupce (substituta), pak by takové jednání nebylo jednáním za zastoupeného. Zastoupený (zmocnitel) by však mohl dodatečně, avšak bez zbytečného odkladu, toto pověření dalšího zástupce (substituta) schválit ve smyslu § 440 odst. 1 NOZ, a v takovém případě by substitut jednal za zastoupeného oprávněně.
Akutní onemocnění zmocněnce lze zřejmě považovat za případ nutné potřeby ve smyslu § 438 NOZ, vždy by však mělo být posouzeno, zda měl nebo neměl tento zástupce z časových důvodů možnost si vyžádat souhlas zastoupeného (zmocnitele) s pověřením dalšího zástupce. Pokud takovou možnost neměl, bylo by pověření dalšího zástupce oprávněné. V případě, že by se dospělo k závěru, že zmocněný zástupce i přes své akutní onemocnění měl možnost požádat zmocnitele o souhlas, avšak neučinil tak,…
