5.6.7
Přeúčtování srážkových vod pronajímatelem nájemci
Ing. Božena Künzelová
Otázky související se srážkovou vodou upravuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o vodovodech a kanalizacích").
NahoruZákon o vodovodech a kanalizacích
Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je kanalizace vodním dílem a rozumí se jí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Pokud se odpadní voda a srážková voda odvádí společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Jestliže se odpadní voda a srážková voda odvádějí samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod, přičemž se jí rozumí také příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné, a to dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen “vodné“), vodné je tedy úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním, a to ve smyslu ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích. V souladu s ustanovením § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen “stočné), které vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je tedy úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním - nebo jiným zneškodňováním odpadních vod.
Ve shodě s ustanovením § 18 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích je odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.
Pokud není množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis, přičemž výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod, a to v souladu s ustanovením § 19 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření upravuje vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška o vodovodech a kanalizacích"). Podle ustanovení § 31 odst. 2 této vyhlášky se množství odvedených srážkových vod pro účely výpočtu stočného vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.
Zákon o vodovodech a kanalizacích také upravuje otázky spojené s vodným a stočným, a to v ustanovení § 20. Podle ustanovení odst. 1 tohoto paragrafu má vodné a stočné jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Z pohledu platby srážkové vody je podstatné ustanovení § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, podle něhož se povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu nevztahuje také na plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel je povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodné a stočné podle struktury uvedené v zákoně o vodovodech a kanalizacích.
NahoruZákon o službách
Problematiku související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen "služby") a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby řeší zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOS"). Pokud je v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení zákona o službách, která se týkají bytů, přiměřeně i na uvedený nebytový prostor, a to podle ustanovení §1 odst. 2 ZOS.
Podle ustanovení § 2 písm. d) ZOS nákladem na služby je cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb. Revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky nejsou nákladem na služby. Ve shodě s ustanovením § 2 písm. e) ZOS se rozúčtováním rozumí vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na…