Souběh dohody o pracovní činnosti a výkonu funkce člena statutárního orgánu

7.2.7.7

Souběh dohody o pracovní činnosti a výkonu funkce člena statutárního orgánu

Ing. Božena Künzelová

Stanovisko vychází z domněnky, že se jedná o odměnu člena voleného orgánu ve společenství vlastníků jednotek, který má zároveň uzavřenu na výkon jiné činnosti než činnost, která spadá do výkonu funkce, dohodu o pracovní činnosti. Souběh příjmů pro účely povinných odvodů pojistného je nutné posuzovat odděleně jednak pro účely odvodu pojistného na zdravotní pojištění a jednak pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení.

 NahoruPosuzování příjmů z pohledu povinného odvodu pojistného na zdravotní pojištění

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "ZVZP") je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem. Za zaměstnance se nepovažují, a tedy pojistné z odměny neodvádějí osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu [ustanovení § 5 písm. a) bodu 5 ZVZP]. Započitatelným příjmem se rozumí úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci [ustanovení § 5 písm. a) bodu 3 ZVZP]. Pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "ZNP"), pak se tato osoba nepovažuje za zaměstnance pro účely odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Ve shodě se zákonem o NP je zaměstnanec účasten pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem"), který v současné době činí 4000 Kč [ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) ZNP].

Zaměstnání ZVZP pro účely zdravotního pojištění (ustanovení § 2 bod 3 ZVZP) definuje jako činnost zaměstnance [ustanovení § 5 písm. a) ZVZP], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Ve shodě s ustanovením § 6 odst. 1 ZDP se příjmy ze závislé činnosti rozumějí také příjmy z pracovněprávního poměru [viz písm. a) bod 1 tohoto ustanovení] a odměny člena orgánu právnické osoby [viz písm. c) bod 1 výše uvedeného ustanovení].

Výši a způsob placení pojistného stanoví zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoPVZP"), který vymezuje vyměřovací základ zaměstnance jako úhrn příjmů ze závislé činnosti s uvedenými výjimkami (ustanovení § 3 ZoPVZP). K odvodu pojistného při souběhu příjmů ZoPVZP stanoví, že v situaci, kdy pojištěnec jako zaměstnanec má současně více příjmů, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů (ustanovení § 13 ZoPVZP).

 NahoruPosuzování příjmů z pohledu povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení

V souladu s ustanovením § 5 písm. a) ZNP jsou pojištění při splnění podmínek daných tímto zákonem účastni zaměstnanci, kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí také zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti [ustanovení § 5 písm. a) bodu 5 ZNP] a členové kolektivních orgánů právnické osoby [ustanovení § 5 písm. a) bodu 18 ZNP], a to v době zaměstnání, jestliže jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny.

Pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení je nutné při uzavření vztahu zařadit zaměstnance podle sjednaných podmínek do jednoho z druhů zaměstnání, které jsou uvedeny v ZNP, a to:

• - zaměstnání malého rozsahu (ustanovení § 7 zákona),…