7.7
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Ing. Lenka Haráková
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání upravuje obecně zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP") v § 365 až § 393, která jsou součástí přechodných ustanovení k zákonu. Původně se mělo podle nich postupovat až do dne nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Datum účinnosti tohoto speciálního zákona se opakovaně odkládalo, až byl nakonec zákonem č. 205/2015 Sb. definitivně zrušen.
Zaměstnavatel za podmínek stanovených zákoníkem práce a prováděcím předpisem, kterým je pro danou oblast vyhláška č. 125/1993 Sb., odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Odpovědnost má jak vůči zaměstnancům v pracovním poměru, tak i zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Pro případ této odpovědnosti jsou zaměstnavatelé (nejedná se o pojištění zaměstnanců) povinně pojištěni za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška") – dále jen "zákonné pojištění".
Podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky jsou zaměstnavatelé, kteří neměli sjednáno zákonné pojištění k 31. 12. 1992 s Českou pojišťovnou, tzn. i všichni zaměstnavatelé z řad SVJ (ta vznikala až od r. 2000), pojištěni u Kooperativy, pojišťovny, a.s.
Zaměstnavatelem se podle § 7 odst. 1 ZP rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovně právním vztahu. Základními pracovně právními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 3 ZP), kterými jsou dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Zaměstnavatelem je tedy i každé SVJ, pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, přitom nezáleží na tom, o jaký pracovně právní vztah se jedná.
Zákonné pojištění vzniká ze zákona, tedy bez uzavření pojistné smlouvy, a to dnem vzniku prvního pracovně právního vztahu a trvá po dobu existence zaměstnavatele (§ 1 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb.).
NahoruPojistné
Povinnost platit pojistné vzniká SVJ, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance a tuto skutečnost je povinno bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má SVJ sídlo (§ 12 odst. 1 vyhlášky).
Výše pojistného se stanoví ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.). Vzniká proto otázka, zda má SVJ povinnost platit pojistné i ve vztahu k zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce v případě, kdy za něho pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti neodvádí (částka měsíční odměny nepřesáhla 10 000 Kč). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem (povinnost zaměstnavatele odškodnit zaměstnance, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání utrpěl škodu při práci na základě dohody o provedení práce, vznik zákonného pojištění vznikem pracovně právního vztahu, povinnost zaměstnavatele platit pojistné, jestliže zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance atd.), má SVJ povinnost odvádět pojistné na zákonné pojištění i v uvedeném případě. Protože vyměřovací základ pro pojištění na sociální zabezpečení pro takový případ není stanoven, je SVJ povinno platit pojistné v minimální výši 100 Kč za kalendářní čtvrtletí (příloha 2 vyhlášky). Stejně postupuje i v případě, kdy zaměstnává osobu činnou podle dohody o pracovní činnosti, jejíž odměna nepodléhá pojištění na sociální zabezpečení (příjem nedosahuje 3 000 Kč za kalendářní měsíc).
Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období SVJ zaměstnávalo. K výpočtu se použije sazba uvedená v příloze vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Hlavním předmětem činnosti SVJ je správa domu a pozemku podle ZOVB, která v…
