3.6.1.4
Zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění
Mgr. Pavla Krejčí
Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství vlastníků. Jedná se o nevolený kolektivní orgán, který je tvořen všemi vlastníky jednotek. Členem společenství vlastníků se vlastník stává ze zákona, a to okamžikem nabytí vlastnického práva k jednotce. Členství ve společenství vlastníků se vlastník nemůže vzdát.
NahoruPrávo účasti na shromáždění
Vlastník jednotky pak má právo účastnit se shromáždění vlastníků; zároveň však nemůže být k účasti na shromáždění nucen, když účast na shromáždění není povinností vlastníka, ale jeho právem. Otázkou pak je, za jakých podmínek se může nechat vlastník jednotky na zasedání shromáždění zastoupit.
NahoruPrávo zmocnit třetí osobu a možnost omezení zmocnění
Judikatura k této problematice prošla poměrně zajímavým vývojem. Za působnosti zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), došel Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 k názoru, že vlastník je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění pouze tehdy, pokud mu toto právo přiznávaly stanovy společenství. Tuto praxi změnil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 26 Cdo 1657/2018 ze dne 16.10.2019, ve kterém s ohledem na změnu právní úpravy dospěl k opačnému závěru. Podle tohoto rozhodnutí je vlastník jednotky "oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky), jestliže to stanovy společenství nevylučují." Z tohoto rozhodnutí je tak zřejmé, že jsou to především stanovy společenství, které mohou tuto problematiku upravit. Stanovy společenství mohou zastoupení vlastníka na shromáždění zcela vyloučit nebo mohou stanovit pro zastoupení vlastníka některá konkrétní pravidla. Například tak stanovy mohou klást konkrétní požadavky na podobu plné moci (např. požadavek na písemnou podobu plné moci nebo na ověřený podpis vlastníka jednotky – zmocnitele) nebo mohou omezit počet vlastníků jednotek, který může být jedním zmocněncem zastupován.
NahoruPrávo společné účasti vlastníka a zmocněnce na shromáždění
V rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 1051/2019 ze dne 6. 2. 2020 zašel Nejvyšší soud ještě dále a připustil, že vlastník jednotky má právo se shromáždění účastnit společně se svým zmocněncem. "Je věcí vlastníka, zda plnou moc udělil zmocněnci proto, že se nechce či nemůže shromáždění zúčastnit osobně – v takovém případě se shromáždění zúčastní jen jeho zmocněnec – nebo zda se jen nechce shromáždění účastnit sám (ať již z jakýchkoliv příčin mají se projednávat otázky, u nichž má za to, že ke správnému rozhodnutí potřebuje radu odborníka, domnívá se, že by neuměl správně vyjádřit svůj názor, bojí se zúčastnit se shromáždění sám atd.) v takovém případě se shromáždění zúčastní oba. S ohledem na význam a smysl institutu zastoupení nelze právo vlastníka jednotky nechat se zastoupit zúžit jen na situace, kdy nemůže být na shromáždění přítomen osobně. K opačnému závěru nelze dospět jen proto, že právo vlastníka jednotky zúčastnit se shromáždění společně se svým zástupcem není v občanském zákoníku výslovně upraveno; podstatné je, že zákon tuto možnost direktivně nevylučuje."
K omezení práva společné účasti vlastníka a zmocněnce na shromáždění může dojít pouze výjimečně, a to tehdy pokud "by vlastník jednotky zjevně zneužil tohoto institutu k narušení řádného průběhu shromáždění apod."
Pokud nastane situace, že…
