K metodice průběžného informování o spotřebě tepla a vody

5.6.10

K metodice průběžného informování o spotřebě tepla a vody

Ing. Jiří Skuhra, CSc.

Předpokladem pro průběžné informování o stavu užití služeb vytápění a poskytování vody je existence dálkově odečitatelného přístroje (měřiče/indikátoru u vytápění a průtokoměrů u vody). Zjištěné údaje je nezbytné vhodně analyzovat. Tedy nejen formálně splnit vágní ustanovení dotčených právních ustanovení, ale naplnit i smysl záměru průběžného informování.

 NahoruPrávní rámec

Při splnění definice dálkově odečitatelného zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění je právním předpisem vyžadováno měsíční informování o tzv. zjištěné spotřebě tepla pro vytápění, kterou se rozumí "hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot ... na konci a na začátku období, za které se informace o "zjištěné spotřebě tepla" příjemci služby poskytuje..." Pro teplou vodu se uvádí zjištěná spotřeba teplé vody jako rozdíl z odečtů náměrů vodoměru na teplou vodu na konci měsíce aktuálního od zjištění na konci měsíce předchozího. Předepsáno je i poskytnutí tzv. referenčního údaje, kterým se charakterizuje průměrná spotřeba teplé vody z právně vymezených prostor v bytovém domě. U vytápění je zřejmé, že povinnost informování je vyjmuta mimo otopné období. Z praktických aplikací zjišťujeme, že informování je s výhodou v řadě případů rozšířeno nad rámec povinnosti i o monitorování spotřeby studené (pitné) vody tam, kde jsou splněny předpoklady pro toto dílčí měření. Nabízí se jako doprovodný efekt ze zjištěných a následně formátovaných přenášených dat z vodoměrů na teplou a studenou vodu.

 NahoruInformování o "zjištěné spotřebě tepla" k vytápění

V ústředně vytápěném prostoru je hodnota tzv. dílku, resp. korigovaného dílku, resp. spotřebního čísla (hodnoty) nebo jiného parametru (např. denostupně), pouze aproximativně stanovenou veličinou pro poměrové (dílčí) vyjádření podílu jedné složky z ceny dodávky tepla, a to jen v kontextu všech zjištění uvnitř zúčtovací jednotky. Nejde tedy o zjištěnou spotřebu tepla, ale jen zástupně o odhad užití tepla podle technických možností užívaných pomůcek k dílčímu zjišťování (indikaci nebo měření). Praktická využitelnost získaných dat by neměla být postačující informací. Kromě dílčího zjištění by informace měla být doplněna nutně i o kumulativní všech "zjištění spotřeb tepla" v domě, a to vzhledem k relativní platnosti dílčího zjištění, které samo o sobě nemá absolutní vypovídací schopnost!

Náměr indikátorů v bytě v konfrontaci s celkovým náměrem indikátorů v domě může při daném poměru spotřební a základní složky vypovídat o praktickém smyslu měsíčního informování, tzn. jak si konečný uživatel (spotřebitel) stojí ve vztahu k stanoveným tolerančním mezím posuzování věrohodnosti (použitelnosti) náměru, a to pomocí ukazatele měrného náměru d_i vůči toleranci odvozené kriteriálními mezemi (d_min;d_max).

Z dostupných hodnot zjišťování pro účel informování o spotřebě tepla lze odvodit zásadní údaje o stavu čerpání služby vytápění v průběhu otopného období. Tabulka po změně spodní meze měrné spotřeby tepla přehledně udává mezní hodnoty měrného náměru d_min a d_max pro různé volby poměru základní a spotřební složky úhrady. Přestože tato limitní omezení nejsou všeobecně známá, jsou jednoduše odvoditelná a podstatná pro pochopení účelu průběžného informování. Konkrétní ukazatel – měrný náměr d_i (poměr D_i/P_i ) za sledovaný měsíc, ale i souhrnně kumulativně za část otopného období k termínu informování naplní účel průběžného informování. Přesto tato podstatná podmínka smyslu informování není v právních předpisech a…